Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům jara a v české tradici jsou spojené nejen s křesťanskými oslavami, ale také s bohatou gastronomií. Naši předkové pečlivě dodržovali předvelikonoční půst, aby si pak Velikonoce mohli pořádně vychutnat. Které pokrmy by tedy neměly chybět na vašem svátečním stole?
Velikonoční svátky jsou nejen duchovním a kulturním vyvrcholením jara, pojí se s nimi i tradiční pokrmy, které se připravují po celé České republice. Každý z nich má svůj symbolický význam a mnohdy i hluboké historické kořeny. Od sladkého mazance přes křupavou nádivku až po vydatná masová jídla – velikonoční tabule je pestrou přehlídkou chutí a vůní, které se předávají z generace na generaci.
Mazanec: Sladký posel jara
Mazanec je jeden z nejtradičnějších velikonočních pokrmů, symbolizuje hojnost a má připomínat slunce. Jeho příprava je podobná jako u vánočky. Základem těsta je mouka, máslo, vejce a mléko, často se přidávají také rozinky, mandle či citronová kůra. Povrch mazance se někdy zdobí křížem, který má nejen estetickou, ale i duchovní symboliku.
-
Zajímavost: V některých regionech se peče už na Bílou sobotu, aby byl připraven na slavnostní velikonoční snídani.
Beránek: Symbol nevinnosti
Velikonoční beránek je neodmyslitelnou součástí sváteční tabule a jeho historie sahá až k předkřesťanským symbolům obětovaného beránka. Peče se ve speciální formě, která mu dodává charakteristický tvar. Po upečení se obvykle pocukruje nebo polévá čokoládovou polevou a zdobí mašlí.
-
Zajímavost: Původně se na Velikonoce servírovalo skutečné jehněčí maso, ale postupem času se rozšířila sladká varianta z piškotového, třeného či máslového těsta.
Nádivka (hlavička): Jarní pochoutka
Velikonoční hlavička neboli nádivka je pokrm, který odráží příchod jara. Hlavní ingrediencí je starší pečivo, které se smíchá s vejci a mlékem, případně uzeným masem. Typickou chuť nádivce dodávají jarní bylinky, zejména kopřivy, petržel nebo pažitka.
-
Zajímavost: V minulosti se do nádivky přidávaly i vnitřnosti.
Jidáše: Sladké pečivo s příběhem
Jidáše jsou drobné sladké pečivo, které se tradičně připravuje na Zelený čtvrtek. Těsto je kynuté, lehce sladké a obohacené o med. Pečou se ve tvaru spirálek nebo uzlíků a ještě horké se potírají medem, což má symbolizovat zdraví a ochranu před nemocemi. Podle lidových zvyků se jidáše jedly ráno, aby člověk zůstal celý rok silný a zdravý.
-
Zajímavost: Charakteristický tvar pečiva připomíná provaz, na kterém se podle biblického příběhu oběsil Jidáš.
Velikonoční kachna nebo jehněčí: Hlavní chod
Po čtyřicetidenním půstu přichází Velikonoční neděle – den hojnosti. Na stole se objevovala pečená kachna, jehněčí nebo králík se zelím a bramborovým či houskovým knedlíkem.
-
Zajímavost: Jehněčí maso bylo v minulosti luxusem, a tak si ho mohly dovolit jen bohatší rodiny.
Velikonoční perníčky: Sladké umění
Velikonoční perníčky se pečou z medového těsta a zdobí se bílkovou polevou. Nejčastějšími tvary jsou zajíčci, ovečky a vajíčka. Perníčky jsou oblíbené nejen jako pochoutka, ale i jako velikonoční dekorace na stůl nebo dárky pro koledníky.
Velikonoční pokrmy jsou nejen lahodné, ale nesou s sebou hlubokou tradici a symboliku. Každá rodina má své vlastní recepty, které se předávají z generace na generaci. Podělte se i o svoje rodinné recepty, rádi se necháme inspirovat!
Zdroj informací: Apetit
Recepty
