Švýcaři mají slabost pro pořádek, hodinky… a rösti. Na první pohled vypadá jako bramborák, ale k typicky českým chutím má přece jen daleko. Je bez mouky, bez česneku, zato s dokonale křupavou kůrkou a měkkým středem, který se rozplývá na jazyku. Podává se se špekem, volským okem – a nejlépe rovnou ze stejné pánve, v níž se připravovalo.
Je všeobecně známo, že základ rösti, tedy brambory, pochází z Jižní Ameriky, kde je původní obyvatelé pěstovali tisíce let. Do Evropy dorazily v 16. století na lodích španělských a anglických mořeplavců, kteří je brali s sebou jako spolehlivou zásobu potravy na dlouhé cesty.
- Jenže Evropané se jich báli, a tak se dlouho pěstovaly jen jako okrasné rostliny. Brambory měly pověst „ďábelských hlíz“ – dokud nepřišly hladomory, které Evropu donutili přehodnotit jídelníček.
Když už nebylo co jíst, začali lidé zkoušet i to, čemu dřív nevěřili. A právě tehdy se zrodilo jídlo, na které dnes Švýcaři nedají dopustit – rösti.
Farmářská snídaně, která změnila švýcarskou kuchyni
Rösti se „zrodilo“ na farmách v okolí Bernu. Bylo to jídlo pro těžce pracující farmáře, kteří ráno potřebovali do žaludku něco výživného, co je zasytí na celý den. Vzali brambory, nastrouhali je, osolili, osmažili na sádle – a hotovo. Z jednoduchého jídla se postupně stala tradice. A i když se z něj dávno vytratily pastviny a ranní mlhy, chuť zůstala stejná.
Berner Rösti – originál z Bernu
Každý Švýcar ví, že nejlepší rösti pochází z Bernu. Tahle verze se nazývá Berner Rösti a obsahuje všechno, co milujeme i my v Čechách: brambory, máslo a slaninu.
- Brambory se vaří ve slupce, pak se nechají vychladnout, nastrouhají nahrubo a promíchají s kostičkami slaniny. Na pánvi se pomalu smaží, dokud nezískají zlatavou, křupavou kůrku. Nakonec se celé rösti obrátí (většinou pomocí talíře) a dopeče i z druhé strany.
Chcete to zkusit? Tady je pár tipů:
- Použijte brambory typu A nebo B: pevné, které se nerozvaří.
- Uvařte je den předem: nastrouhané brambory pak drží tvar.
- Máslo je základ. Ale klidně použijte i přepuštěné máslo nebo sádlo.
- Nepřehánějte to s mícháním. Rösti potřebuje klid, aby chytlo barvu.
- Otočit! Talíř nebo poklička jsou váš nejlepší přítel.
Kolik kantonů, tolik receptů
I když má Bern prvenství, každý kanton má svůj recept.
- Zürcher Rösti se podává s cibulí a bylinkami.
- Appenzeller Rösti s regionálním sýrem Appenzeller nebo Gruyère.
- Romandské (frankofonní) verze přidávají vejce, bylinky nebo dokonce jablka.
Křupavé jídlo, které rozděluje i spojuje
Rösti je tak ikonické, že se podle něj pojmenovala i hranice mezi jazykovými oblastmi Švýcarska – Röstigraben, doslova „rösti příkop“. Na jedné straně se mluví německy, na druhé francouzsky, a i když se obě strany hádají, která dělá rösti líp, u jednoho stolu se na něm vždycky všichni shodnou.
Rösti je přesně ten typ jídla, které si dáte, když se vrátíte ze zimní procházky. Není složité, ale vyžaduje trochu pozornosti a zručnosti – ostatně stejně jako všechny dobré věci v životě.
Zdroj: Universität Freiburg, SRF, Apetit
