Heidi Janků je česká zpěvačka, moderátorka a muzikálová herečka, která zřejmě objevila elixír věčného mládí, ale zapomněla se podělit o recepturu. I když zpívala Když se načančám, ona sama se nijak výrazně čančat nemusí a vypadá báječně. I proto jsme se jí zeptali: Jak to děláte, že tak výborně vypadáte? Její odpověď nás nepotěšila...
Heidi Janků se netají tím, že jí život uměl řádně naložit, ona se ale nedala a svůj přirozený optimismus si zuby nehty hlídá. Hlídá si i postavu nebo patří mezi ty šťastné dámy, které se mohou plně spolehnout na dobré geny? Je to tak půl na půl, nebojte. Heidi Janků je 63 let a má pořád postavu jako ve dvaceti, ale zadarmo to není. Ráda si dopřeje, na co má chuť, ale na druhou stranu denně nachodí spoustu kilometrů a už roky dodržuje jedno pravidlo. Jaké?
Heidi, vypadáte už roky fantasticky. Co pro to děláte? Jakou máte rutinu, jak vypadá zdravý životní styl ve vašem podání?
Přiznám se, že zdravý životní styl příliš nedodržuji, asi to mám hodně dáno geneticky. Ale na druhou stranu jsem velmi nadšený chodec. Ráda chodím, i proto jsem si pořídila pejska, což dělá hodně. Chůze je skvělá na fyzičku a navíc nechodím jenom na pásu pod umělým osvětlením, ale chodím do zeleně, i když prší, sněží, fouká. S pejskem se to jinak nedá. Naučila jsem ho na dlouhé procházky a má je rád, takže my si tak navzájem vyhovujeme. Ale to je asi ze zdravého životního stylu vše, co pravidelně dodržuji. Chodila jsem cvičit i k Hance Kynychové, ale i když je skvělá, mě to cvičení ve fitku nebaví. Příroda mi prostě vyhovuje daleko víc.
Kolik nachodíte za den? Měříte si to?
Mám chytré hodinky a jdu vždy ráno ještě před snídaní a veškerou hygienou tak na hodinku. A když mám volno a můžu, tak jdu i odpoledne. Takže denně to dělá takových deset až dvanáct kilometrů.
Hlídáte si nějak jídelníček?
To si samozřejmě hlídám. V určitém věku, někdy kolem padesátky, jsem zmenšila porce. Dopřeji si všechno, mám ráda i bůček, vždyť tam je kolagen... Nic si neodpírám, ale ty porce jsem zmenšila a hlavně dlouhodobě dodržuji, dnes se tomu říká, přerušovaný půst. Někdy před 20 lety jsem přestala večeřet, ale ne kvůli linii, ale kvůli zdravotním problémům. Mám problémy se střevem a ty večeře mi prostě nedělaly dobře. A nejím večer i kvůli koncertům. V tom jsem tedy střídmá.
Jak tedy vypadá váš „den na talíři“?
Já mám ráda snídaně. Dnes jsem měla housku s máslem a se zavařeninou, k tomu kafíčko s mlékem a s cukrem. To potřebuji, abych měla dost energie. Potom někdy kolem druhé/ třetí/čtvrté, podle toho, jak stíhám, si dám oběd – nikterak se nežinýruji. A pak už jenom piju.
Musela jste v některém životním období udělat razantnější změny, protože jste zjistila, že tělo funguje jinak a mění se?
Nemyslím si, že jsem tlustá, ale jsem prostě jinak stavěná, než jsem byla za mlada. Takže samozřejmě přemýšlím nad oblečením, abych schovala ty partie, které už nejsou tak úžasné, jako bývaly, a dávám naopak na odiv ty partie, které mi vyrostly a které jsem nikdy neměla. Takže spíš než nad jídelníčkem přemýšlím nad tím šatníkem, aby to vypadalo esteticky.
Jste žena, která ráda vaří? Najdeme vás v kuchyni?
Jasně! Přestože žiji sama a jsem samostatná jednotka, tak vařím docela často i jen pro sebe. Včera například kaldoun. Jsem na vaření šikovná.
Kde hledáte inspiraci?
Na internetu. Ale často vařím podle toho, na co mám zrovna chuť. Asi nejvíc inspirace hledám v mrazáku: vždycky se podívám, co tam mám, a podle toho něco vařím.
Věřím, že procházky ovlivňují pozitivně i duševní pohodu. Jak pečujete o své pozitivní nastavení?
Já jsem se asi narodila na šťastné planetě a jsem věčný optimista. Ale je to možná i tím, že moje dětství nebylo úplně nejšťastnější: máma mi zemřela, když mi bylo 11 let, 10 let na to se mi zabil brácha v autě. Otec se o mně moc nestaral, takže jsem z domu vypadla v osmnácti letech a jsem taková samostatná jednotka. Od nějakých 15 let se o sebe starám sama a řídím se heslem: Co mě nezabije, to mě posílí.
