Brambory, maso, cibule a pánev. Na první pohled obyčejná kombinace, ale ve Švédsku z ní vznikla legenda jménem pytt i panna – „kousky na pánvi“. Jídlo, které se zrodilo ze zbytků, dnes patří k nejmilovanějším pokrmům Skandinávie. Najdete ho na stolech v domácnostech, restauracích i v mrazících boxech v supermarketu. Největší kouzlo pytt i panna ale spočívá v tom, že na něj nikdy nepotřebujete přesný recept.
Pytt i panna vychází z tradice husmanskost – domácí kuchyně, která stojí na jednoduchých pravidlech: nic se nevyhodí a z každé suroviny se vytěží maximum. V časech dlouhých zim je to otázka přežití i radost z jídla.
A o co jde? Na pánev přijdou kostičky brambor, cibule a kousky masa – šunka, klobása, hovězí nebo vepřové. Všechno se opeče dozlatova na másle, navrch se položí volské oko a na talíř přidá nakládaná řepa. Nemáte ji doma? Nevadí, poslouží i kyselé okurky, které má ve spíži skoro každý. Chtěli byste víc? Přidejte houby, bylinky nebo klidně lososa. Pytt i panna není žádná věda, ale jídlo, které zasytí, potěší a vždycky splní svůj účel.
Mišmaš s mnoha jmény
Ve Švédsku se mu říká pytt i panna, v Norsku pyttipanne, ve Finsku pyttipannu a v Dánsku biksemad. Všude jde ale o totéž – chytrý způsob, jak proměnit zbytky v plnohodnotný oběd. A není to nic cizího ani pro nás. V české kuchyni známe podobná jídla – třeba obyčejná směs brambor s vajíčkem a špekem. Stejný princip: nic nepřijde nazmar a z mála se udělá jídlo, na které se těší celá rodina.
- První tištěný recept najdeme v kuchařce Idun z roku 1911. Fotografie ze 60. let ukazují pytt i panna s tradičními přílohami – volským okem, řepou a křupavým knäckebrödem. Na stole se jídlo objevovalo jako večeře v dělnických rodinách, ale i jako svačina po večírku.
Velká bitva o klobásu
Že by se nad „smaženým mišmašem“ mohly vést vášnivé debaty? Ve Švédsku ano. V roce 1974 rozpoutal čtenář listu Dagens Nyheter „Velkou bitvu o pytt i panna“. Pobouřeně napsal, že mu v restauraci servírovali pytt s klobásou. Hrůza! Následovala lavina dopisů. Jedni tvrdili, že do pánve patří všechno, co dům dal, druzí byli nekompromisní puristé. Nakonec do sporu vstoupil slavný šéfkuchař Tore Wretman a rozhodl: „Švédsko není Francie, tady nemáme kodifikované recepty. Pytt je prostě to, co najdete v lednici.“ A bylo vymalováno.
Co se vařilo tento týden?
Pytt i panna se kdysi žertem přezdívalo Hänt i veckan – „tento týden“, protože se do něj házelo všechno, co zůstalo. Ale stejně tak existují i luxusní verze: s jemným hovězím, zvěřinou, foie gras, dokonce s lanýži nebo kaviárem. V moderních bistrech se objevuje i gräddstuvad pytt i panna – krémové verze se smetanovou omáčkou, nebo ve vegetariánských a veganských variantách.
Proč pytt i panna vyzkoušet?
Protože je to jídlo bez pravidel. Můžete ho udělat z luxusních surovin, nebo prostě jen z toho, co zbylo v lednici. Má v sobě kus historie a hlavně chuť, která zahřeje. Ať už v neděli večer, nebo po páteční párty – pytt i panna vás nikdy nenechá ve štychu.
Zdroj: Děvče u plotny, Stockholm Museum, Swedish Spoon, Apetit
