Sedněte ke stolu, ukrojte krajíc chleba, vezměte lžíci a vstupte s námi do tradiční gastronomie naší krásné vlasti. Ale pozor! Staročeská kuchyně není jen kolekcí receptů našich babiček. Je to příběh dlouhý stovky let, který spojuje půdu, oblohu, les, louku, vodu i domácí zvířata – a tvořil se ve dnech těžké práce i v dobách nouze. Jak se vyznáte v typických pokrmech našich předků?
Historie naší kuchyně sahá až do středověku, kdy byla jídla tvořena především z lokálních surovin, jako jsou luštěniny, kroupy, zelí, maso, houby, ovoce a bylinky. Jídla byla nejen výživná, ale zároveň maximálně využívala to, co země dala, a nic nesmělo přijít nazmar. V té době měla česká kuchyně své specifické kořenění a způsoby přípravy, které jí dávaly neopakovatelnou chuť a charakter. Například pečené maso se často doplňovalo ovocem či šalvějí, což možná zní nezvykle, ale tvořilo to lahodnou kombinaci.
V tradiční české kuchyni se mísí vůně pečeného masa, křupavého zelí i sladkých koláčů, které mají pod palcem ruce zkušených babiček a kuchařek.
Co se jedlo: Suroviny a pokrmy tradiční české kuchyně
Někdo by řekl, že tam, kde je nedostatek, vzniká víc kreativity. Na venkově i ve městech se využívalo všechno, co bylo po ruce.
- Základ na talíři tvořily obiloviny (ječmen, žito, oves…), luštěniny (např. hrách, čočka), brambory až od jejich rozšířenějšího pěstování. A mléčné výrobky – ty byly leckdy opravdovým pokladem kuchyně. Maso bylo drahé a spíš výjimečné, obvyklé při svátcích nebo u bohatších vrstev.
- Polévky měly čestné místo – sloužily nejen jako „zahřívač“ žaludku, ale mnohdy i jako hlavní jídlo. Vodové polévky, mléčné či ovocné, zahuštěné nebo ne – tak, jak bylo právě co k dispozici, co rostlo na zahrádce či v lese.
- Chleby různých druhů (žitný, ječný, prosný, jáhelný) – podle historických záznamů víme, že už ve 14.–15. století se peklo kolem dvanácti typů chleba.
- Kaše, kaše a zase kaše – jáhelná, pohanková, ovesná, semínková i krupičná. Pro chudé i bohaté, v jednoduché podobě nebo vylepšené podle možností.
- Zelí, ovoce a houby byly sezonní samozřejmostí. Zelí často kysané, ovoce pečené, sušené, používané i v zimě; dařilo se i houbám a lesním plodům.
Víte, co je cvibach? Jak se správně připravují sekory? Co nepatří do pracharandy? Odpověděli jste si 3x ano? Pak pro vás bude náš kvíz hračka.
Zdroj: Apetit
