Když se řekne lanýž, představíme si něco luxusního. Lanýž je přece drahý. Cokoliv s lanýžem stojí tolik, že si to může dovolit jenom málokdo. Ale co kdyby začal růst i u nás? Chtěli byste ho ochutnat?
Voní jako zpocený muž
O lanýžích se často říká, že kdo aspoň jednou v životě lanýže neochutnal, jako by ani nežil. Pravdou ale je, že ne každému zachutnají. Lanýž je totiž hodně chuťově výrazná houba. Záleží ovšem, který lanýž ochutnáte. Podle vůně a chutě dozajista ale poznáte ten bílý, který je také ze všech nejdražší.
Co ale vlastně lanýž je? Jde o na pohled velmi nevzhlednou houbu. Vnitřní stranu má potaženou reprodukční tkání, z vnější strany ve vás bude evokovat známé smradlavé ovoce zvané durian. Proč? Protože nevábně, štiplavě voní. To je způsobeno těkavými sloučeninami síry a metabolitů aminokyselin. Často se zápach přirovnává také k mužským feromonům. Že vám zpocení muži voní? Tak směle do lanýže!
Nepěstují se, ale sbírají
Tyto houby rostou v podzemí a jejich hlízy si se stromy, nejčastěji s dubem, lískovým ořechem, topolem a bukem, vzájemně vyměňují živiny. Nedaří se jim však v každé půdě, jen té, která je bohatá na uhličitan vápenatý a ostatní jílové sloučeniny. pH půdy musí být zásadité či neutrální. A co je rovněž dobré vědět? Lanýž se nedá vypěstovat. I v tom tkví tajemství, proč je tak drahý.
Lanýže se hledají a to nikoliv lidmi, ale samicemi prasat nebo psů. Prasata vůně lanýžů láká a přitahuje, proto je také čas od času spořádají. To psi mají jiné chutě, a proto nepozřít lanýže pro ně nepředstavuje žádný problém. A kde se lanýž hledá? Především ve Francii, Itálii, Španělsku a taktéž v Chorvatsku, protože zde průměrná teplota roste mnohem rychleji než v jiných zemích.
Ve světové kuchyni se používají tři typy lanýžů – již zmíněný bílý, černý a burgundský. Lanýž se ale musí vařit, pak se zbaví štiplavé vůně a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou chuť. Poté se krájí na malé kousky, případně na velmi tenké plátky, které se přidávají do olejů, čokolád, těstovin i salátů. Hoblinky lanýže najdete i na masu nebo v omáčkách. A aby toho nebylo málo, z lanýžů se vyrábí med, olej, paštika a třeba i vodka.
Dorazí lanýže i k nám?
Země, v nichž se lanýžům daří, si ročně přijdou díky této pochoutce na desítky milionů eur. Možná se ale jednoho dne lanýžů dočkáme také u nás. A může za to globální oteplování. Ne že by se u nás lanýže nevyskytovaly vůbec, ale jsou tak vzácné, že spíš vyhrajete ve sportce, než byste na ně narazili.
Současné středomořské klima se rok od roku přesouvá blíže k nám. Dokonce se možností pěstovat lanýže u nás zabývá i Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Uměle lze pěstovat lanýž letní a černovýtrusý. Lanýž letní není tak vzácný jako druhý jmenovaný, ale zase u něj existuje možnost, že se skutečně za pár let bude třeba pěstovat i u nás. Ovšem jen za předpokladu, že dojde pouze k mírnému oteplení. Naopak výrazné oteplení by možnost pěstování letního lanýže znemožnilo.
Nesahat! Nesbírat!
Jaké další výhody by mělo pěstování lanýžů u nás? Především ty ekologické, neboť jejich růst podporuje biodiverzitu a obnovuje přirozený vodní režim v krajině.
Jestli ale někdy v přírodě na lanýže narazíte, rozhodně je nesbírejte. Jsou chráněny zákonem a to znamená jediné. Takový lanýž vás nakonec může vyjít mnohem dráž, než ten nejdražší bílý lanýž v luxusní pařížské restauraci.
Zdroj: Apetit, AV ČR
