Minestrone je polévka, která voní Itálií a pokaždé chutná trochu jinak. Můžete ji připravit v létě z čerstvé zeleniny ze zahrady, v zimě z fazolí, těstovin a rajčat. Je sytá, zdravá a její kouzlo spočívá v tom, že se nikdy nevaří úplně stejně. Každý region, každá rodina a vlastně i každý hrnec minestrone má svůj vlastní příběh.
Kořeny minestrone sahají hluboko do historie. Už staří Římané vařili husté polévky ze zeleniny, luštěnin a obilovin. Tehdy šlo o jídlo chudých – do hrnce přišlo to, co bylo po ruce a co se urodilo na poli. Žádné maso, žádné luxusní suroviny, jen poctivý základ, který zasytí a zahřeje.
Samotný název vznikl z italského „minestra“ – polévka. Přidáním přípony -one se zdůrazňuje vydatnost. Takže doslova: „velká polévka“. A opravdu, minestrone není předkrm, ale jídlo, které se podává v pořádně hlubokém talíři a klidně nahradí hlavní chod.
Proč minestrone miluje celý svět?
- Je zdravá: obsahuje obrovské množství vlákniny, vitaminů a minerálů. Kombinace zeleniny, luštěnin a bylinek je výživná a lehce stravitelná.
- Je variabilní: neexistuje jediný recept. V Itálii najdete desítky variant – od lehkých letních po hutné zimní. Vždy vychází z toho, co roste nebo co je k dispozici.
- Je praktická: využijete zbytky ze zahrady i z lednice. Mrkev, cuketa, fazolky, rajčata, brambory… Nic nepřijde nazmar.
- Je sytá: díky těstovinám, rýži nebo ječmeni zasytí stejně dobře jako hlavní chod.
Jak chutná minestrone?
Představte si polévku, která je zároveň lehká i sytá. Základ tvoří vývar – zeleninový, někdy i masový. Do něj přijde směs nakrájené zeleniny, luštěnin a obilovin. Typické je, že zelenina se přidává postupně – nejdříve ta, která potřebuje delší čas na vaření, nakonec křehčí suroviny. Výsledkem je pestrá chuť, kde se sladká mrkev potká s jemně hořkou kapustou a zemitostí fazolí.
- Minestrone se většinou podává s trochou parmazánu (není neobvyklé, že se do ní dají vyvařit tuhé parmazánové kůrky, které jinak těžko hledají uplatnění), olivového oleje nebo pestem. A právě ten poslední detail dělá z obyčejného hrnce zeleniny něco výjimečného.
Jaké existují verze minestrone?
- Letní minestrone: lehčí, plná rajčat, cukety, mladého hrášku, fazolových lusků a bylinek. Často se podává i vlažná, aby osvěžila v horku.
- Zimní minestrone: hustá, s kapustou, bramborami, celerem a fazolemi. Dochucuje se rajčatovým protlakem a podává horká, ideální do chladných dní.
- Minestrone alla Genovese: verze z Ligurie, kam se přidává lžíce čerstvého bazalkového pesta. To jí dodá neskutečnou vůni a intenzitu.
- S obilovinami: kromě těstovin se do ní často přidává i rýže, ječmen nebo špalda – polévka je tak ještě vydatnější.
Benefity, které vás přesvědčí
Minestrone není jen chutná, ale i funkční. Díky luštěninám zasytí na dlouhou dobu, aniž byste po ní byli unavení. Spousta vlákniny podporuje trávení, zelenina zase doplní vitaminy. A protože jde vždycky o „polévku z toho, co máte“, snadno ji připravíte i v bezlepkové či veganské verzi.
Jak ji uvařit doma?
V Itálii ji najdete na jídelních lístcích trattorií i v domácnostech. Vždy bude jiná, vždy bude odrážet sezónu a kuchařovu náladu. A to je na ní nejkrásnější – není to polévka podle přesného receptu, ale jídlo, které se tvoří spontánně. Stačí znát základní postup:
- Na olivovém oleji osmahněte cibuli, česnek a případně slaninu.
- Přidejte tvrdší zeleninu (mrkev, celer, brambory), osmahněte a podlijte vývarem.
- Po chvíli přidejte měkčí zeleninu (cuketa, fazolky, rajčata).
- Nakonec vmíchejte předvařené luštěniny, těstoviny nebo rýži.
- Dochucujte solí, pepřem, bylinkami. Před podáváním zakápněte olivovým olejem a posypte sýrem.
Minestrone je symbolem toho, co dělá italskou kuchyni tak jedinečnou – jednoduché suroviny, poctivý postup a maximální chuť. Je to polévka, která se hodí kdykoliv během roku, a přitom nikdy nebude stejná. Ať už ji uvaříte podle klasičtějšího receptu, nebo si do ní přidáte jen to, co máte zrovna doma, vždycky to bude „vaše minestrone“.
Zdroj: La Cucina Italiana, Giolitti Deli, Cooks without Borders, Apetit
