Svatý Martin u nás znamená pečenou husu, mladé víno a slavnostní hostinu. Ale věděli jste, že jinde ve světě se slaví úplně jinak? Zatímco my se těšíme na první doušek svatomartinského vína, Portugalci opékají kaštany, Němci vyrážejí na lampionové průvody a Slovinci otevírají sklepy plné vína. Všude má tento listopadový den stejný základ – připomínku muže, který se rozdělil o svůj plášť s chudým. Ale každý národ si z ní udělal trochu jiný svátek.
Martin z Tours, narozený kolem roku 316, býval římským vojákem. Legenda říká, že jednou v mrazu potkal žebráka, rozťal svůj plášť napůl a jednu polovinu mu daroval. Později se stal mnichem a nakonec biskupem. Když ho chtěli povýšit, údajně se před slávou schoval do husince – ale husy ho svým kejháním prozradily. A právě proto se na Martina podává husa.
Den jeho pohřbu, tedy 11. listopad, se stal datem svátku, který se postupně rozšířil po celé Evropě. Dřív to byl také den, kdy končila zemědělská sezona, vyplácely se mzdy a popíjelo se nové víno – vlastně takový evropský „Den díkůvzdání“.
Lampiony, oheň a světlo v tmavých dnech
V Německu, Rakousku a částech Švýcarska patří k největším symbolům svátku svatého Martina průvody s lampiony. Děti si vyrábějí papírové lucerny, zpívají písně a pochodují za postavou Martina na bílém koni. Celá akce většinou končí velkým ohněm, tzv. Martinsfeuer.
- Tahle tradice má hlubší význam – symbolizuje světlo a naději v období, kdy se dny krátí a noci prodlužují.
Husy, víno a slavnostní stoly
Když se řekne svatý Martin, většina z nás si vybaví husu. Ale i ta má své lokální verze:
- V Česku se husa obvykle podává s knedlíkem a zelím, ideálně s mladým vínem otevřeným přesně v 11 hodin a 11 minut.
- V Německu a Rakousku se servíruje s červeným zelím a knedlíky, často doplněná o pečená jablka. Mnohem více se zde ale setkáte s husou upečenou z kynutého těsta.
- Ve Slovinsku se slaví Martinovanje – velké vinařské oslavy, při kterých se burčák „přeměňuje“ na víno.
- V Nizozemsku se místo husy rozdávají dětem sladkosti, podobně jako na Mikuláše.
V Portugalsku voní pražené kaštany
Na jihu Evropy má svatý Martin úplně jinou příchuť. V Portugalsku se slaví svátek zvaný Magusto – rodiny zapalují ohně, pečou kaštany a pijí mladé víno. Právě v tomto období tu bývá tzv. Verão de São Martinho neboli „martinské léto“ – krátké oteplení, které se prý objevuje díky svatému Martinovi.
A co Skandinávie?
Ve Švédsku se svátek svatého Martina slaví už večer 10. listopadu pod názvem Mårtensafton, doslova „Martinův večer“. Slavnostní hostina, která k němu patří, se nazývá gåsamiddag – tedy „husí večeře“. V běžné řeči se ale často používá i zkrácený tvar gåsmiddag, jak bývá zvykem u mladších Švédů.
Ať už se jmenuje jakkoli, menu zůstává stejné: začíná se svartsoppou – černou polévkou z husí krve a koření, následuje pečená husa s přílohami a na závěr nesmí chybět jablečný koláč s vanilkovou omáčkou. Tradiční „martinská večeře“ má ve Švédsku dlouhou historii, zejména v jižní provincii Skåne, kde dodnes patří k nejvýznamnějším podzimním slavnostem.
Svatý Martin dnes
Zajímavé je, že i když se svatý Martin slaví po celé Evropě, jen málokde je oficiálním státním svátkem. Většinou jde o tradiční, spíš komunitní oslavy – něco, co spojuje generace. U nás je svatý Martin neodmyslitelně spjatý s mladým vínem.
Takže – jak slaví svět svatého Martina?
Každý jinak, ale se stejnou myšlenkou: světlo, víno, jídlo, štědrost. Ať už se rozhodnete pro českou klasiku s husou, nebo se inspirujete portugalským ohněm a kaštany, hlavní zůstává – zastavit a dobře se najíst.
Zdroj: Portugal Property, Slovenia, Portugal memories tour, Swedish food, Daily news Hungary, Apetit
