11. listopadu by měl podle legendy na bílém koni přijet svatý Martin, ale stejně, jako je sněhová pokrývka v půlce listopadu nejistá, jisté je naopak to, že si můžete doma či v restauraci pochutnat na křupavé huse a mladém víně. Od pradávna slavnostní oběd zakončuje podzimní období hojnosti. Je to tradice, která má kořeny hluboko ve středověku a propojuje církevní legendy, venkovské zvyky i gurmánskou symboliku.
Rok se s rokem sešel a opět přichází čas svatomartinských hus. Dozlatova upečených, s křupavou kůrčičkou a masem, co se rozplývá na jazyku. Svatý Martin a jeho husa jsou hlavními hrdiny oblíbené gastronomické legendy, která nám už po staletí zpříjemňuje podzim. Propojuje totiž příběh o pokorném světci, lidové zvyky i chuť pečené husy a mladého vína. Víte, proč se s husami spojuje zrovna Martin, který jinak přijíždí na bílém koni? Legend, které se k tomuto světci vážou, je hned několik.
Jak se z Martina světec stal?
- Kdo byl svatý Martin? Martin z Tours (316–397 n. l.) tíhl ke křesťanství už jako mladík a toužil po životě duchovního. Rodiče však jeho víru nesdíleli. Otec, vysloužilý voják, určil synovi vojenskou kariéru, a tak byl Martin v patnácti letech odveden do římské armády. Ačkoli sám si tuto dráhu nevybral, své povinnosti plnil natolik dobře, že brzy povýšil a byl převelen k císařskému jezdectvu. Odtud pochází jeho spojení s koněm – navíc bílým jako sníh, který často začíná padat právě v listopadu.
- Jak se římský voják stal mnichem a později biskupem? Navzdory kariérnímu postupu Martin z armády nakonec odešel. Nechal se pokřtít a několik let pak žil jako poustevník a oddával se modlitbám a rozjímání. Jeho víra neušla pozornosti dalších raných křesťanů, a tak se kolem Martina brzy utvořila komunita. Později přijal též kněžské svěcení, okolo roku 370 se dokonce stal biskupem. V roce 397 na jedné ze svých misijních cest zemřel. Slavnostní pohřeb se uskutečnil 11. listopadu, tedy v den, kdy dnes slavíme svátek svatého Martina.
Kde se vzala svatomartinská husa?
Legendy, jež vysvětlují spojení svatého Martina s bílými opeřenci, se tradují hned dvě.
- Podle první rušilo husí kejhání kázání svatého Martina natolik, až nevychovaná drůbež skončila na pekáči.
- Také ve druhé legendě hraje hlavní roli pronikavý husí hlas. Podle ní se svatý Martin schovával mezi husami, jelikož nechtěl být jmenován biskupem. Ptactvo ho ale prozradilo, čímž si opět vysloužilo upečení a snědení.
A tak se s nadsázkou říká, že si to dodnes husy „odpykávají“ na svatomartinském pekáči.
Samotná svatomartinská tradice se ustanovila již v raném středověku. Tehdy nabývalo uctívání svatého Martina na intenzitě, přičemž se oslava světcova svátku prolínala s oslavami bohaté sklizně a konce zemědělského roku. „Víte, že rozdělování husího masa mělo své pořadí? Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. A využila se i kůže z husích nohou. Ta se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily, nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka,“ píše se na webu Českého rozhlasu Olomouc.
Den svatého Martina byl za vlády císaře Karla Velikého taktéž termínem pro odvádění naturálních dávek vrchnosti. Na seznamu odvedených plodin a dalších potravin se přitom nezřídka objevovala položka „bílé vykrmené husy“.
Tradice, která chutná dodnes
V průběhu staletí se mnohé změnilo, na vykrmených husách si na svatého Martina však pochutnáváme i v současnosti.
- Tradiční svatomartinskou pečínku každý rok připravují například v hospodách Lokál, které najdete v Praze, Brně a Plzni. Hosty i letos čeká dozlatova upečená čtvrtka husy, kterou na talíři doprovodí červené zelí s jablky spolu s variací knedlíků nebo lokšemi. Sváteční pokrm v Lokálech budou servírovat přímo na den svatého Martina, v úterý 11. listopadu.
- V neděli 9. listopadu se těšte na Karlínském náměstí v Praze na skvělou akci Karlínská husa.
- 17. ročník Letenské husy a koštu svatomartinského vína potěší v sobotu 15. listopadu nejen vaše chuťové pohárky.
Článek vznikl ve spolupráci s Ambiente.
