Díkůvzdání není jen o jídle. I když slavnostní tabule s krocanem, nádivkou a dýňovým koláčem hraje hlavní roli, v jádru jde o něco jiného: o sdílení, vděčnost a tradici, která se v amerických rodinách dědí po generace. Každý chod má svůj příběh, každá chuť své místo. A to je možná důvod, proč si tenhle svátek pomalu nachází cestu i do evropských domácností.
Možná jste o něm slyšeli jen v amerických filmech. Možná vás láká vyzkoušet slavnostní menu, které znáte jen z časopisů… A možná jen hledáte nový důvod sejít se u stolu s lidmi, které máte rádi. Ať už vás k tématu přivedlo cokoli, poodhalíme, odkud tato tradice pochází, co se v amerických domácnostech opravdu podává a proč se u toho každoročně děkuje.
Oslava úrody, přežití i společného stolu
Den díkůvzdání, v originále Thanksgiving Day, se ve Spojených státech slaví každý čtvrtý čtvrtek v listopadu. V Kanadě už o něco dříve – druhé pondělí v říjnu. První známá oslava proběhla v roce 1621, kdy noví osadníci z lodi Mayflower slavili úspěšnou sklizeň v Nové Anglii. Sdíleli ji s původními obyvateli (indiány z kmene Wampanoag), kteří jim v těžkých začátcích pomáhali přežít. Na stole byly tehdy pravděpodobně ryby, kukuřice, zvěřina a dary přírody, nikoliv nutně krocan, jak jej známe dnes.
Jako oficiální svátek se Den díkůvzdání zavedl až o dvě století později, kdy ho prezident Abraham Lincoln během občanské války vyhlásil jako den národní vděčnosti. Až v roce 1941 stanovila americká vláda přesné datum – čtvrtý čtvrtek v listopadu. Cílem bylo vytvořit jednotnou tradici a zároveň podpořit ekonomiku před Vánoci. Právě z té myšlenky pochází i dnes dobře známý „Black Friday“.
Jídelníček, který voní podzimem
Ve většině amerických domácností má Den díkůvzdání pevný řád a oběd nebo večeře se chystá dlouhé hodiny – často i několik dní předem. Každý chod má své místo na stole a jde o jeden z mála svátků, kde je jídlo hlavní událostí dne.
- Krocan: hlavní chod, bez kterého by to nešlo: Pečený krocan je bez debat hlavní hvězdou. Většinou se připravuje celý, někdy i plněný, potírá se bylinkovým máslem a peče se několik hodin. Podává se s výpekem, omáčkou, případně s lehce nasládlou glazurou. Na porce je krocan štědrý – nasytí i velkou rodinu. I proto se stal symbolem hostiny. Dnes se však na stolech setkáte i s nadívanou krůtou.
Zajímavostí je, že každý rok jeden krocan unikne osudu na pekáči – prezident USA totiž tradičně jednomu uděluje symbolickou milost. Tento „šťastlivec“ pak dožívá na farmě nebo univerzitním pozemku.
- Nádivka: každá rodina má tu svou: Nádivka, nebo také stuffing, má v každé domácnosti jinou podobu. V některých se peče uvnitř krocana, jinde zvlášť v zapékací míse. V základu bývá chléb, bylinky, cibule a celer, ale často se přidávají i jablka, ořechy nebo sušené ovoce. Na jihu USA je typická nádivka z kukuřičného chleba, na severu spíše klasika se šalvějí.
- Batáty: sladké brambory neboli batáty se podávají často ve formě kaše, gratinu nebo pečené s máslem a kořením. V některých rodinách se zapečou i s marshmallows, což může být pro evropské chutě trochu extrém, ale pro Američany jde o sladkou klasiku.
- Brusinková omáčka: Brusinky patří mezi původní severoamerické plodiny. První osadníci je znali díky indiánům, kteří je používali nejen v kuchyni, ale i jako přírodní léčivo.
- Dýňový koláč: v originále pumpkin pie, je neodmyslitelnou sladkou tečkou celé hostiny. Většinou se připravuje z dýňového pyré, vajec, smetany a směsi koření – skořice, muškátového oříšku, zázvoru a hřebíčku. Máte pocit, že bylo tento podzim už dýně dost? Upečte si pekanový páj, je skvělou alternativou k tomu klasickému.
Proč si Den díkůvzdání zaslouží místo i v českých domácnostech?
I když u nás nemá Thanksgiving historické kořeny, jeho myšlenka – zastavit se, být spolu a poděkovat za to, co máme – je univerzální. A jeho podzimní menu plné teplých chutí se skvěle hodí i k našim listopadovým večerům. Může to být příjemná inspirace na večeři s přáteli, oslavu s kolegy nebo jako alternativa ke klasické svatomartinské huse.
Zdroj: Apetit
