Užijte si námi Velikonoce naplno – od Zeleného čtvrtka až po pondělní vajíčkový salát. Upečte si roládu, uvařte svěží polévku, rozbalte nadílku a nenechte si ujít ani tu nejmilejší klasiku – beránka, nádivku nebo chlebíčky s domácí hrudkou. Tady je náš (nejen) chuťový průvodce velikonočními dny.
Velikonoce jsou to svátky jara, kdy se po půstu konečně zase vaří, peče a slaví. Kdy se kuchyně plní vůní čerstvých bylinek, másla, uzeného a prvních jarních výhonků. Ať už slavíte tradičně, nebo si svátky chcete užít po svém, připravili jsme pro vás přehled toho nejlepšího, co během těchto dnů můžete vařit (i zažít). Den po dni, od čtvrtka až po pondělí.
Zelený čtvrtek
Letos vynechte klasickou špenátovou (zelenou) polévku a zkuste něco trochu jiného – třeba zelené placičky z brokolice a hrášku. Jsou lehké, voňavé a s jogurtovým dipem zmizí ze stolu dřív, než stačíte říct „pomlázka“.
- Název Zelený čtvrtek nejspíše vznikl v německém prostředí zkomolením výrazů pro lákavý a zelený. Dnes si také můžete dát zelená piva a tradičně se pečou jidáše mazané medem. „Zvony odlétají do Říma“, zastupují je řehtačky a klapačky.
Velký pátek
Na talíři tradičně chybí maso, ale rozhodně ne chuť. Na stůl patří ryba, tentokrát v moderní verzi – kapr s černou čočkou a šalvějovou omáčkou. Lehké, elegantní a nečekaně dobré. Říkáte si, že by se k pokrmu hodila sklenička bílého vína? To jistě ano, ale dnes bychom si ji měli odepřít.
- K Velkému pátku se dříve vázala spousta pověr a děly se o něm divy: mrtví se objevovali mezi živými, otvírala se země a vydávala poklady a lidé se před úsvitem koupali v potoce. Konzumovala se jednoduchá postní jídla a také se vařila vejce, která se pak jedla na Velikonoční neděli.
Bílá sobota
Půst končí a do hry se vrací pořádná velikonoční nádivka. Ta naše je ve slaninovém kabátku a plná voňavých bylinek, uzeného masa a pečiva. Peče se ve formě na biskupský chlebíček a voní tak, že se z kuchyně nebude chtít nikdo ani hnout. A pokud vám kousek zbude, dejte si ji jen tak na studeno – chutná také výborně.
- Na Bílou sobotu se kdysi zametalo novými košťaty, dívky se omývaly rosou, aby byly krásné, a zadělávalo se na mazance a koláče. Někde se barvila vejce a lidé se svátečně oblékali a brali si na sebe něco nového, aby je symbolický „beránek nepokakal“.
Velikonoční neděle: Slavnostní oběd se vším všudy
Neděli zahajuje kuřecí vývar s chřestem a nadýchaným svítkem. Jako hlavní chod přichází na stůl trojctihodná roláda, brambory plné bylinek a svěží salátek z ředkviček a hráškových výhonků. Nechybí ani dezert v podobě jemného tvarohového krému. Sbíhají se vám sliny? Stačí prostřít, přidat vajíčka jako dekoraci a slavnost může začít.
- O Velké neděli čili Božím hodu velikonočním se světí beránek, mazanec, víno a vejce. Jí se božíhodový oběd. Kdysi se společně konzumovalo vejce vařené na Velký pátek. Když potom člověk zabloudil, stačilo si vzpomenout na spolustolovníka, a hned našel cestu domů.
Velikonoční pondělí: Beránek, chlebíčky a vajíčka
Koledníci přicházejí a vy máte vše připraveno – sladkého tvarohového beránka, jednoduché chlebíčky s domácí hrudkou i dekorace z kraslic. A večer? Čeká na vás vajíčkový salát s kuřetem nebo pomazánka z nadílky. Ani vejce nazmar!
- Pondělní velikonoční zvyky nemají už od pohledu nic společného s křesťanstvím. Jedná se o zbytky pohanských obyčejů, které si ovšem i dnes dokážeme užít.
Ať je vám dobře celý svatý týden
Velikonoce nejsou jen o vajíčkách a pomlázkách. Jsou o návratu jara, dobrém jídle a voňavé kuchyni. Uložte si náš přehled – příští rok se vám určitě bude hodit taky. A letos? Užijte si každé sousto!
Zdroj: Apetit
