Slovensko dalo světu halušky, brynzu a… francouzskou polévku. Tu „pytlíkovou“, s výraznou slanou chutí, pórkem, drobnými knedlíčky a těstovinami ve tvaru mušliček. Kdo ji neměl v dětství na stole, ten si minimálně pamatuje její aroma, které se linulo z oken paneláků na nejednom sídlišti. Vedle té s písmenky a rajské patří do zlatého fondu instantní kuchyně bývalého Československa.
Eiffelovka, bageta a šanson v uších? Ale kdeže. Možná vás nepřekvapí, že s Francií nemá tato polévka nic společného. Nebo skoro nic. Kromě jména a trochu pórku, který měl v 70. letech šmrnc západního luxusu. Jinak je tahle slavná polévka typický příklad československé tvořivosti. Mohla by si směle podat ruku se španělským ptáčkem nebo americkými brambory, ale my sami nejlíp víme, že právě tato polévka voněla doma nejčastěji. Kde se ale vzala?
Polévky místo koňaku
Píše se rok 1959 a v závodě Carpathia v Prievidzi končí výroba lihovin. Nový plán? Instantní polévky! Zpočátku to jde ztuha. Vývary v prášku nikoho moc nezajímají, lidé mají své slepičí a hovězí vývary a na polévky ze sáčku se netváří moc přívětivě. Až v 70. letech se karta obrací. Do hry přichází vývojové oddělení – a s ním i mladá inženýrka Darina Matyášová.
- „Po druhé mateřské ma stiahli na vývoj. Prvou úlohou bolo prísť s novou, nezahustenou polievkou. Niečo, čo rozšíri vtedajší sortiment,“ vzpomínala pro topky.sk dnes už bývalá generální ředitelka závodu.
Za šest týdnů vznikla receptura, která dodnes visí na vývojářském piedestalu. Na začátku stála jednoduchá myšlenka – mísit nové chutě a tvary. Přidat víc zeleniny, silnější masovou chuť, výrazný pórek. A místo klasických nudlí zkusit těstovinové mušličky. Zásadní detail, který rozhodl o úspěchu.
Francouzská? Protože to tehdy znělo dobře!
„Možno jej to v začiatkoch aj pomohlo, lebo v 70. rokoch, čo bolo západniarske, bolo in,“ říká Matyášová. A tak vznikla Francouzská polévka: pór, mušličky a pár gramů západního šmrncu. A samozřejmě marketingová logika – žádná pórková s mušličkami. To by se neprodávalo.
Polévka šla okamžitě na odbyt. V 70. letech se stala hvězdou sortimentu, v roce 1975 získala Zlatý pohár na EXPO Plzeň a lidé ji doslova vykupovali. Pamětníci dokonce zmiňují, že šlo o podpultové zboží.
„Bola celkom iná ako polievky na trhu. Chuť pórku, mušličky a vývar. To jej dalo aj meno po Francúzsku,“ říká autorka receptury. Mimochodem – sušený pórek tehdy dodávali Albánci, těstoviny se vyráběly na matricích dovezených z Itálie. A i když vedení původně tvrdilo, že „ľuďom postačia aj slížiky (nudle)“, Carpathia trvala na mušličkách. Dobře udělala.
Rodinné dědictví v pytlíku
Darina Matyášová strávila v Carpathii celý profesní život. Její manžel si dodnes do francouzské polévky (tajně) přidává špetku pálivé papriky a osmaženou cibulku. A dceři Nataše dnes patří její štafeta – v závodě pracuje jako technická ředitelka a hlídá kvalitu výroby. Francouzská polévka tak zůstává nejen ikonou slovenské potravinářské historie, ale i součástí jednoho rodinného příběhu.
Francouzská polévka se stala nejprodávanější sáčkovou polévkou na Slovensku. A výroba běží dál – dnes už pod značkou Nestlé. Většina produkce z Prievidze ale míří do zahraničí. Nejvíc, trochu paradoxně, do Francie.
Vzpomínáte na chuť francouzské polévky a máte chuť popadnout peněženku, vydat se do obchodu a tak trochu nenápadně přihodit pytlík s francúzskou mezi těstoviny a mléko? Nebojte, nebudeme vás soudit. Máme totiž úplně stejné chutě jako vy!
Zdroj: Jedlo v Sabinove, topky.sk, teraz.sk, Apetit
