Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let… Možná si vybavíte kultovní muzikál Starci na chmelu, jehož příběh o první lásce a životních hodnotách se neodmyslitelně pojí s chmelovou brigádou. Za hranicemi stříbrného plátna ale stojí skutečné osudy stovek mladých lidí, kteří každé léto vyráželi na pole plná chmelových řádků. Připravte se na cestu do minulosti, kde chmelové brigády nebyly jen povinností, ale i fenoménem, který formoval generaci a zanechal stopu v české kulturní paměti.
Možná si vzpomenete na romantický muzikál Starci na chmelu, který spatřil světlo filmového světa v roce 1964. Krásná studentka Hanka se navzdory počáteční odtažitosti zamiluje do svérázného a na svou dobu poněkud výstředního Filipa, který je zásadový, čestný a sečtělý. Děj filmu se odehrává na chmelové brigádě, jak už sám název napovídá. Jenže o tomto legendárním kinematografickém počinu dnes řeč nebude. Zato se spolu vypravíme na chmelovou brigádu. Připravte se, právě vyrážíme!
Chmelové brigády: Historické pozadí a vznik fenoménu
Pěstování chmele na našem území má kořeny už ve středověku. Chmelu se daří především v oblastech jako Žatecko, Lounsko či Rakovnicko – a to zejména díky vynikající kvalitě zdejších chmelových odrůd.
Po druhé světové válce se socialistické Československo potýkalo s nedostatkem pracovních sil, což v polovině 50. let minulého století vyústilo k organizaci různých pracovních brigád – postupně otevřených i studentům. Participace byla formálně dobrovolná, ve skutečnosti se ale jednalo o určitou povinnost, přičemž vyhnout se jí bylo možné pouze na základě lékařského potvrzení.
-
Zajímavost: V roce 2023 byl žatecký chmel zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Tvrdý režim, či nezapomenutelné letní akce?
Chmelové brigády za socialismu byly fenoménem, který významně ovlivnil letní život mládeže v Československu. Jejich kořeny lze vystopovat už do 50. let 20. století, kdy chmelařský průmysl náhle potřeboval velké množství pracovních sil pro sklizeň chmele. Práce na chmelnicích byla sezonní, a proto se brigádníci přijímali zejména z řad vysokoškoláků, případně starších středoškoláků. Někdy se dokonce na místo dostavily celé ročníky.
Ve skutečnosti ale chmelové brigády nebyly jen obyčejnou pracovní povinností. Pro mnoho mladých lidí to byla možnost poznat nové prostředí a prožít nezapomenutelné zážitky. Práce na chmelu často nebyla snadná, přespávalo se ve školních třídách, tělocvičnách nebo jednoduchých ubytovnách a jídlo se nosilo v ešusech.
Přesto na letní přivýdělek mnozí dodnes vzpomínají v dobrém: brigádníci mohli pracovat na dvě směny, což zaručovalo i volno k odpočinku a zábavě. Po práci se pořádaly diskotéky, divadelní představení, fotbalové zápasy nebo promítání filmů venku. Byly to nejen pracovní akce, ale i společenské události, kde se navazovala přátelství a partnerské vztahy, které se často měnily v nezapomenutelné letní romance.
Chmelové brigády v proměnách času
Finančně se brigády v 80. letech minulého století vyplatily: brigádníci si mohli přijít na částky kolem 800 Kčs, na česačce i na cca 1500 Kčs, což tehdy znamenalo slušný přivýdělek umožňující koupit si například populární džíny z Tuzexu. Finanční aspekt přispíval k popularitě brigád mezi mladými lidmi, kteří tak mohli získat i určitou míru samostatnosti a ekonomické nezávislosti.
Chmelové brigády také odrážely sociální a kulturní charakter tehdejšího režimu. I když šlo v podstatě o povinnost zakomponovanou do systému socialistické práce a propagandy, vnímaly se částečně jako forma společenské soudržnosti a kolektivního zážitku. Atmosféra „dobrovolné povinnosti“ byla zároveň poznamenána touhou mládí po dobrodružství, svobodě a rozptýlení, které bylo v době totality důležité.
Po sametové revoluci v roce 1989 se povinnost účasti na chmelových brigádách zrušila a brigády se staly skutečně zcela dobrovolnou aktivitou. I dnes zůstávají populární, i když v trochu pozměněné formě – jako zážitková turistika a možnost krátkodobého přivýdělku v klidnějším tempu. Zájem přetrvává i díky nostalgii po době socialismu a atmosféře, kterou si mnozí pamětníci uchovávají dodnes.
Chmelové brigády za socialismu byly komplexním fenoménem a symbolickým přechodem do dospělosti: místem prvních záblesků svobody, lásky i zjištění vlastních možností.
Zdroj: dspace.cuni, budejovickybudvar, medium
