Brynza si drží pověst sýra, který k sobě poutá nejen gurmány – její jemná kyselost, plná chuť a přirozená hutnost z ní dělají surovinu, jež dokáže pozvednout i jednoduché jídlo. Zároveň kolem ní panuje řada přesvědčení, která ji jednou staví na piedestal, jindy k ní přistupují s opatrností. Jaký je její skutečný příběh a co z ní dělá tak lákavý a zároveň trochu tajemný poklad zejména slovenské kuchyně?
Brynza je nejen lahodná, ale i výživově hodnotná – podle kalorických tabulek obsahuje kvalitní bílkoviny a podle webu irozhlas.cz také vápník a další minerály důležité pro zdraví kostí a svalů. Díky nízkému obsahu sacharidů a relativně vysokému obsahu tuku se hodí do vyvážené stravy i pro ty, kdo hlídají příjem energie. Přesto platí, že jako každý sýr, i brynza je kalorická, takže je dobré ji konzumovat s mírou.
Co se skrývá pod názvem brynza?
Tradiční brynza je kysaný sýr vyráběný z ovčího mléka. Proces začíná srážením mléka, po kterém se vzniklý sýr nechá přirozeně prokysat. Následně se rozmělní a osolí, čímž získá svou typickou, mírně roztíratelnou konzistenci. Právě díky procesu kvašení je brynza plná živých bakterií mléčného kvašení, a proto si vysloužila přezdívku „přírodní probiotikum“. V jediném gramu se mohou nacházet miliony prospěšných mikroorganismů.
Dnes se na trhu setkáme i s brynzou z pasterizovaného mléka. Ta je sice hygienicky bezpečnější, a tedy vhodná i pro těhotné ženy nebo malé děti, ale obsahuje méně původní mikroflóry než její nepasterizovaná „salašnická“ sestřenice. Je tedy dobré mít na paměti, že zdravotní přínosy se mohou lišit kus od kusu.
Poklad plný živin a přátelských bakterií
Kromě probiotik je brynza skvělým zdrojem kvalitních bílkovin, fosforu a řady vitaminů skupiny B. Díky fermentaci se v ní snižuje obsah laktózy, takže ji často lépe snášejí i lidé s mírnou laktózovou intolerancí.
Probiotické kultury v brynze mohou podporovat zdraví střevního mikrobiomu, což má pozitivní vliv na trávení i naši imunitu. V tomto se podobá jiným fermentovaným výrobkům, jako je kefír nebo kvalitní jogurt. Nelze ji však automaticky srovnávat s probiotiky z lékárny, která mají přesně definované složení a jsou určena k léčebným účelům.
Jak si brynzu nejlépe vychutnat?
Pro zdravého člověka může být brynza vítaným zpestřením jídelníčku dvakrát týdně. Je ale dobré myslet na její vyšší obsah soli a tuku. Lidé, kteří si hlídají krevní tlak nebo drží dietu, by měli být s velikostí porcí opatrnější.
Místo tradičních halušek s velkým množstvím slaniny zkuste lehčí varianty. Vynikající je jako základ pomazánek s bylinkami a čerstvou zeleninou, přidaná do salátů nebo jako doplněk k pečené zelenině zakápnuté kvalitním olivovým olejem.
Kdo by se měl mít na pozoru?
Těhotné ženy, malé děti, starší lidé a pacienti s oslabenou imunitou by měli vždy volit brynzu vyrobenou z pasterizovaného mléka. Minimalizují tak riziko nákazy, například listeriózou, jak uvádí web nzip.cz.
Samozřejmě se nehodí pro lidi s alergií na mléčnou bílkovinu. Lidé se silnou laktózovou intolerancí by se měli o její konzumaci poradit s lékařem.
Při nákupu se vyplatí číst složení. Ideální je produkt s vysokým podílem ovčího mléka a bez zbytečných přísad. Pokud nakupujete na trzích, dbejte na to, aby prodejce dodržoval hygienu a udržoval sýr v chladu. Právě kvalita surovin a správné zacházení jsou pro výslednou chuť i bezpečnost klíčové.
TIP: Brynza chutná nejlépe čerstvá. Skladujte ji v chladu a dobře zabalenou, aby nevysychala. Pokud si chcete co nejvíce zachovat její probiotické kultury, přidávejte ji do teplých jídel až na samý závěr nebo ji konzumujte za studena.
Zdroj: web nzip.cz, kaloricketabulky.cz, denik.cz, zdravie.pluska.sk, irozhlas.cz
