Oregano patří k bylinkám, které provoní středomořskou kuchyni stejně spolehlivě jako tu českou. Má svěží, výrazně aromatickou chuť a dokáže pozvednout i obyčejný pokrm na úplně jinou úroveň. V čerstvé i sušené podobě je navíc mimořádně univerzální, takže si snadno najde cestu do každodenního vaření. Dnes si bez něj neumíme představit pizzu, těstoviny, rajčatové omáčky ani bylinkové máslo.
Oregano neboli dobromysl obecná (Origanum vulgare) – opravdu to platí? Většina zdrojů uvádí, že se jedná o jednu rostlinu se dvěma názvy. Pravda je ale taková, že drobný rozdíl mezi nimi je. Dobromysl je vypěstovaná u nás, zatímco oregano má původ v okolí Středozemního moře, ale najdete ho například také v Jižní Americe. A ještě jeden rozdíl tu je. Oregano má mnohem intenzivnější vůni i chuť než dobromysl. V zásadě ale platí, že obě rostliny lze zaměnit, protože jejich podobnost je opravdu veliká.
-
Zajímavost: Starověcí Řekové spojovali oregano s Afroditou, bohyní lásky. Pro antické Římany bylo symbolem štěstí a hojnosti. Ve středověku bylo oregano vnímáno jako rostlina, která dokáže zahnat zlé duchy i žal a přináší štěstí. V novověku se používalo jako lék proti nevolnosti, žloutence i kožním nemocem.
Jak vypadá oregano?
Oregano je trvalka, která se hojně využívá k dochucování pokrmů. Dorůstá do výšky 20–80 cm. Rostlina je ceněna především pro své velmi aromatické listy. Drobné květy mohou mít růžovou až fialovou barvu. Některé (zejména starší) stonky mohou být dřevnatější, mladé rostliny mají stonky měkké.
Kdy sázet oregano a jak ho pěstovat?
Ačkoli má oregano původ na jihu Evropy, roste i v našich podmínkách. Je nenáročné, daří se mu dobře v záhonech i v dostatečně velkých truhlících či květináčích, takže ho můžete pěstovat také na balkoně nebo parapetu.
- Stanoviště: Oregano má rádo teplejší, slunné a sušší místo. Zvládá dobře růst bez složitých zásahů, nicméně při velmi nízkých teplotách může zmrznout, proto ho na podzim přikryjte chvojím, případně zahrňte zeminou.
- Půda: Oregano potřebuje lehkou a dobře propustnou půdu s vyšším obsahem vápníku.
- Zálivka: V prvních týdnech po výsevu by měla být půda stále vlhká. Dávejte však pozor, abyste oregano nepřelili, je náchylné na uhnívání kořenů. Lépe snáší sucho než přemokření. Pokud pěstujete oregano v květináči, k zalévání využívejte odstátou vodu, kterou aplikujte do misky.
- Výsadba: Semínka můžete zasadit rovnou do záhonu, případně z nich předpěstujte sazeničky v květináči. Předpěstováním získáte silnější rostlinky, které se v záhonu snáze uchytí. Semínka vyklíčí přibližně za dva týdny.
- Hnojení: Nejlepší je používat organická hnojiva, například kompost.
Kdy a jak sklízet oregano?
Bylinku můžete sklízet v průběhu celého roku. Pro okamžitou spotřebu odstřihávejte horní části rostlinky. Rozsáhlejší sklizeň provádějte od května do září. Pokud budete rostlinku stříhat pravidelně, zesílí a lépe se rozroste. Oregano sklízejte optimálně za slunného a suchého počasí – tehdy totiž obsahují nejvíce aromatických látek.
Jak sušit a skladovat oregano?
Ačkoli nejaromatičtější jsou čerstvé listy, můžete oregano snadno usušit.
- K sušení je třeba odstřihnout celé stonky těsně nad dřevnatou částí. Oregano se suší buď ve svazečcích, které zavěste na suché a větrané místo, nebo využijte sušičku na ovoce či troubu.
- Pokud budete oregano sušit v troubě či v sušičce, dejte pozor, aby teplota nepřekročila 40 °C. Během sušení v troubě nechejte dvířka pootevřená, aby mohla unikat případná vlhkost.
- Oregano můžete také zamrazit. Celé stonky dejte do uzavíratelných sáčků či nádob, případně nasekejte jen lístky, které můžete dát do tvořítek na led a zalít vodou nebo vývarem.
Jaké má oregano prospěšné účinky a na co je dobré?
Podle webu denik.cz se oregano využívá jako přírodní antibiotikum, také má dobrý vliv na psychiku a pozitivně působí při neurózách. Dále také může pomáhat proti křečím, může detoxikovat tělo a působit protizánětlivě. V lidovém léčitelství se používá i proti kožním nemocem a akné. Čaj připravený z oregana může působit proti kašli a rýmě.
Jak využít oregano v kuchyni?
Oregano patří mezi nejznámější bylinky středomořské kuchyně, ale místo si našlo v pokrmech po celém světě. Bývá častou součástí provensálského koření.
- V italské, řecké a středomořské kuchyni obecně oregano doplňuje pokrmy s rajčatovým základem, dále také těstoviny či zeleninové směsi.
- Oregano je velmi univerzální bylinka, takže se skvěle hodí do rajské omáčky, boloňské směsi, zeleninového leča, gratinovaných brambor i těstovinových salátů.
- Domácí pizza, slané koláče, focaccia – oregano jim dodá charakteristickou chuť i vůni.
- Marinády a ochucení masa – čerstvé i sušené oregano se hodí do marinád na maso, ryby a zeleninu, zejména v kombinaci s olivovým olejem, česnekem či citronovou šťávou.
- Saláty a dresinky – čerstvé nebo sušené oregano skvěle dochutí např. řecký salát a výborně se hodí do salátových zálivek i dipů.
- Polévky a dušená jídla – oregano dodává hloubku směsím s luštěninami, zeleninou i rajčaty.
- Sýry a pečené brambory – oregano výtečně ladí se sýry (např. fetou nebo kozím), zejména v kombinaci s olivovým olejem. Zkuste ho přidat i do zapékaných pokrmů, jako jsou pečené či gratinované brambory.
- Jako závěrečná dekorace – čerstvé jemně nasekané oregano výborně provoní hotové pokrmy.
- Do bylinkového másla – oregano se skvěle hodí do bylinkového másla, které má široké využití.
Oregano patří mezi bylinky, které si v kuchyni i na zahradě snadno najdou své pevné místo. Pěstování je jednoduché a odmění se bohatou sklizní, pokud mu dopřejete dostatek slunce a propustnou půdu.
Zdroj informací: Apetit, jimejinak, kralovstvichuti, denik
