V pražském Hloubětíně nedávno otevřela zbrusu nová Langošérije, jak se podnik zasvěcený výhradně oblíbeným smaženým plackám jmenuje. Langoš máme spojený hlavně s letními poutěmi a koupališti, ale jeho příběh je mnohem pestřejší. Není to jen obyčejné jídlo do ruky, ale fenomén s bohatou historií a překvapivou současností.
Název langoš (maďarsky lángos) pochází z maďarského slova „láng“, tedy plamen. A přesně tam, u otevřeného ohně, jeho příběh začal. Pekaři si kdysi z kousků zbylého chlebového těsta pekli na okraji pecí rychlou snídani. Když ale z domácností začaly mizet tradiční pece, langoš se přestěhoval na pánev s rozpáleným olejem. A právě v této smažené podobě si podmanil celou střední Evropu a stal se králem pouličního občerstvení.
- Zajímavost: Některé teorie dokonce původ langoše spojují s tureckou nadvládou v Maďarsku, případně jej stopují až do dob antického Říma, kde se skutečně podobné placky pekly a byly známé jako panis.
Základní recept byl přitom prostý: mouka, voda, droždí, cukr a sůl. Postupem času ho lidová tvořivost obohatila o brambory či mléko a v moderních variantách najdeme třeba i jogurt nebo zakysanou smetanu. Ingredience se smíchaly, nechaly vykynout. Těsto se pak tvarovalo na placky, které se smažily na rozpáleném tuku.
Jak langoš zdomácněl v Česku
Svou zlatou éru zažil langoš v českých zemích v 60. a 70. letech minulého století. Stal se symbolem levného a rychlého jídla, které bylo k dostání na každém trhu, koupališti nebo festivalu a oblíbily si ho celé generace. Zatímco my si ho nejčastěji dáváme potřený česnekem, s kečupem a sýrem, Maďaři dávají přednost česnekové smetaně, šunce nebo leču. Nebojí se ani sladkých variant s povidly nebo nutellou, které jsou oblíbené třeba i v Srbsku.
Langoš ale není jen naše a maďarská specialita. Podobné placky najdete v Rumunsku, na Slovensku nebo na Ukrajině. A když se podíváme do světa, smažené kynuté těsto má mnoho podob – od italské pizzy fritta až po indické bhature.
Langoš dnes: Langošérije v Hloubětíně
V posledních letech zažívá langoš velký návrat na scénu. Důkazem jsou právě podniky jako nová Langošérije v Hloubětíně na Poděbradské ulici, které tuto klasiku povyšují na moderní street food. Kombinují poctivé domácí těsto s netradičními přísadami a inspirují se i světovými kuchyněmi. Ochutnat tak můžete například langoš s kachními prsy, boloňským ragú či rostbífem. Pro milovníky sladkého nabízejí hned dvě verze: s mandlovým crumblem nebo ve stylu dubajské čokolády. A můžete dvakrát hádat, který patří mezi nejprodávanější. Nebudeme vás napínat! Dubajská čokoláda vede.
Langoš má totiž obrovskou výhodu: dobře zasytí, nestojí moc peněz a dá se skvěle kombinovat s různými surovinami i chutěmi. Není divu, že z rušných ulic často vytlačí i zavedenější druhy rychlého občerstvení.
V Maďarsku je langoš dokonce součástí kultury, vznikla o něm řada vtipů i písní a také se stal předmětem politických debat. I u nás ale platí, že dobrý domácí langoš připravený podle poctivého receptu často chutná lépe než ten ze stánku. A kdo si chce užít ten nejlepší street food zážitek, má nyní v Praze skvělou příležitost.
Zdroj: Apetit, cc.cz, protravel.cz, Svet-potravin.cz, radiozurnal.rozhlas.cz
