Slovenské Vánoce jsou plné vůní, které nám zní povědomě, ale přece chutnají trochu jinak. Na štědrovečerní stůl se tu pokládalo sedm až dvanáct chodů – symbol hojnosti a požehnání. A i když bývala večeře postní, rozhodně nikdo neodcházel od stolu hladový. Zkusíte letos přidat na sváteční stůl i něco z tradic našich východních sousedů?
Slovenské Vánoce jsou jako mozaika – každý kraj, každá rodina, každý recept má svůj kousek duše. Od hub v polévce až po mák v pupácích – všechno má svůj význam. Půst a hojnost, sladké i slané a tradice se tu mísí na jednom dlouhém štědrovečerním stole.
Stejně jako u nás, tak i na Slovensku začíná Štědrý den symbolicky drobnými rituály. Než se usedne ke stolu, rodina si rozdělí jablko – má zajistit zdraví a soudržnost. Následuje oplatka s medem a česnekem. Med představuje lásku a sladkost života, česnek sílu, zdraví a ochranu. Někteří si česnekem potřou čelo nebo tváře, aby se „zlým nemocem zavřely dveře“. Teprve poté se může začít jíst.
Houbová polévka – duše slovenského Štědrého dne
Každý region ji má jinou, ale houbová polévka je jistota. Někde voní smetanou, jinde se připravuje nakyselo z vývaru z hub, kysaného zelí nebo sušeného ovoce. K polévce se často podával tzv. „čistý koláč“ – jednoduché kynuté pečivo, které připomíná vánočku, ale je méně sladké. Na první pohled skromný chod, na ten druhý dokonalá harmonie chutí, která voní po houbách, česneku a smetaně.
Luštěniny pro štěstí – hrách, čočka, fazole i cizrna
Tam, kde my máme čočku nebo hrachovou polévku, mají Slováci hrách, fazole a někde dokonce i cizrnu. Všechno symboly hojnosti, úrody a života. Každá rodina má svůj „šťastný hrnec“ – někde se vaří s cibulí, jinde s kapkou octa a bobkovým listem. Na východě Slovenska se dodnes připravují zemplínské fazole – husté, jemně kyselé a voňavé po uzené paprice. Dají se jíst i studené a s pořádným krajícem chleba dokáží nahradit celé jídlo.
Pupáky, bobaľky, opekance
Na slovenském stole by bez nich nebyly Vánoce úplné. Pupáky, známé i jako bobaľky nebo opekance, jsou malé kousky kynutého těsta, které se po upečení přelijí rozpuštěným máslem a posypou mákem, ořechy nebo tvarohem. Zní to prostě, ale když je ochutnáte, pochopíte, proč jsou pro mnohé symbolem Vánoc.
- Na východě se podávají s mákem a medem, na západě se přidávají i rozinky nebo trocha rumu. V Liptově se dělají naslano s brynzou nebo tvarohem.
Štědrák – koláč, který vypráví příběh
Pokud existuje jídlo, které shrnuje všechny slovenské Vánoce do jednoho sousta, pak je to štědrák. Sladký, voňavý a vrstvený – přesně tak, jak si člověk představuje sváteční hojnost. Každá vrstva v sobě nese něco jiného: mák pro klid, povidla pro štěstí, ořechy na sílu a tvaroh pro čistotu. Dohromady tvoří božsky vláčný koláč, který se peče den předem, aby se všechny chutě spojily.
Boží hod: od půstu k hojnosti
Když skončil Štědrý den, přicházela chvíle hojnosti. Na Boží hod se už maso neodmítalo – naopak. Podávalo se, co dům dal: kachna, husa, krůta nebo třeba srnčí hřbet s povidlovou omáčkou. Sladká chuť povidel se dokonale pojí s vůní pečeného masa a bramborových placek.
Ať už jste si k českému kaprovi letos přidali kousek štědráku, houbovou polévku nebo misku pupáků, možná jste zjistili, že Vánoce prostě chutnají dobře, ať jste na Slovensku, nebo v Čechách.
Zdroj: Apetit, Český Rozhlas Junior
