Když se řekne český vynález, většina si vybaví versatilku, kontaktní čočky, silon, kostku cukru a právě remosku – onen „zázračný hrnec“, který už přes šedesát let dokazuje, že v jednoduchosti je síla. Kdo ji neměl v dětství doma, určitě ji znal od babičky. Proč je ale remoska stále tak oblíbená? Jak se stala fenoménem nejen u nás, ale i ve světě? A k čemu všemu ji využít?
Pro většinu z nás je remoska synonymem pro vůni pečeného kuřete, na němž jsme si pochutnali u babičky či na chatě, a symbolem poctivé domácí kuchyně. Málokdo ale tuší, že tento skromný kuchyňský pomocník má za sebou fascinující příběh, díky kterému si získal srdce nejen Čechů, ale i Britů, Skandinávců a dalších národů po celém světě.
Jak se zrodil legendární hrnec?
Příběh remosky začíná v 50. letech minulého století. Za jejím vznikem stál elektrotechnik Oldřich Homuta, který se během pracovní cesty ve Švédsku inspiroval jednoduchým elektrickým hrncem. Po návratu do Československa ho ale zásadně vylepšil – švédská varianta totiž sice uměla vařit, ale ne péct. Výsledkem českého zlepšováku byla malá přenosná trouba, jejíž kouzlo spočívalo v topném tělese zabudovaném přímo ve víku.
-
Zajímavost: První prototypy vznikly už v roce 1953 a sériová výroba se rozběhla o čtyři roky později ve firmě Remos.
Samotný název vznikl jednoduše spojením jména podniku a hravé zdrobněliny. Výroba nejprve probíhala v Kostelci nad Černými lesy. Později, tedy v roce 1994, se přesunula do Frenštátu pod Radhoštěm, kde byla založena firma Remoska, s. r. o.
Genialita českého výrobku tkvěla v naprosto jednoduché konstrukci: hliníková mísa, stojan a poklice s topnou spirálou. Praktický byl také odnímatelný kabel, který se dal použít i pro jiné spotřebiče, což hospodyňky v době socialismu velmi oceňovaly. Díky okénku ve víku navíc bylo možné jídlo během pečení pohodlně kontrolovat.
Český vynález na cestě do světa
Remoska se velmi rychle zabydlela v českých domácnostech a brzy se rozšířila i do okolních zemí. Například v Polsku se její téměř totožná kopie pod názvem prodiż stala běžnou součástí místních kuchyní. Po pádu železné opony se remosce otevřely dveře i na západní trhy. Zlomový a naprosto klíčový byl rok 2001, kdy se o její popularitu ve Velké Británii postarala Milena Grenfell-Baines, které dokonce přezdívali „Lady remoska“. Během krátké doby se tak prodaly tisíce kusů.
Úspěch pokračoval v Kanadě, Spojených státech i Austrálii. Odhaduje se, že si remoska našla cestu do více než pěti milionů domácností po celém světě a stala se skutečným globálním fenoménem.
Kouzlo spočívá v jednoduchosti
Remoska vždy vynikala svou univerzálností. V jediném hrnci zvládnete upéct maso, koláče, připravit dušená jídla nebo zapékat. Nepotřebuje žádné předehřívání ani složité nastavování teploty, a přesto jsou výsledky skvělé. Díky nízkému příkonu je navíc neuvěřitelně úsporná. Práce s ní je tak intuitivní, že se skvěle hodí do malých kuchyní, na chatu nebo na cesty. V dobách, kdy plně vybavená trouba nebyla samozřejmostí, umožnila remoska hospodyňkám naplno rozvinout kulinářské schopnosti a připravovat šťavnaté pečeně i nadýchané buchty.
Remoska dnes: Tradice v moderním kabátě
I dnes má remoska co nabídnout. Kromě tradičních českých pokrmů se skvěle hodí i na přípravu domácího chleba nebo zdravějších pokrmů bez zbytečného tuku. Současné modely navíc drží krok s dobou a nabízejí třeba nepřilnavý povrch nebo modernější design.
-
Zajímavost: Její význam dokládá i fakt, že je jako symbol české vynalézavosti vystavena v Národním technickém muzeu v Praze.
Co dobrého v remosce uvařit?
Práce s remoskou je radost a často nadchne i úplné začátečníky. Mezi nejoblíbenější klasiky patří kuře na paprice, svíčková na smetaně, rychlá žemlovka, křupavé pečené brambory nebo kynuté koláče. Zvládne ale i pizzu, křupavá kuřecí stehna, bábovky nebo třeba guláš.
A tip na závěr? Pokud budete péct koláč, je vhodné vyložit dno pečicím papírem, abyste zabránili případnému přichycení těsta.
Zdroj: Apetitonline, idnes, centrum, remoska, english.radio, czechology
