Třeboňsko – kraj rybníků, cyklostezek a lázeňských županů. A taky místo, kde mají kapří hranolky pomalu statut památky UNESCO. Ale upřímně – je to opravdu to nejzajímavější, co tady můžete ochutnat? My jsme to vzali z gruntu, projeli místní podniky i zapadlé kavárny a přivezli si daleko víc než vzpomínky na smaženou rybu. Třeboňsko prostě chutná lépe, než čekáte.
Samozřejmě, kapří hranolky musíte vyzkoušet. Upřímně, ani my jsme se jim nevyhnuli, ale Třeboňsko nabízí daleko víc. Ochutnat zde můžete i rybí polévku s kremrolí nebo parádní svíčkovou s domácím karlovarským knedlíkem. A upřímně, kdo by čekal, že nejlepší zmrzlinu léta si můžete dát v kavárně, kterou byste hledali spíš na instagramu, než v zapadlé jihočeské vesnici?
Kapří hranolky, perfektní servis a příliš ostré chutě
Začali jsme tam, kde začíná každý. Kapří hranolky v legendární Šupině a Šupince jsou něco jako povinná zastávka. V průvodci Gault&Millau mají dvě čepice, a i kdyby se říkalo, že lepší jsou jinde, kde byste je měli ochutnat než tam, kde se zrodily?
Dali jsme si degustační menu, pět chodů za 1095 Kč, rozdělili si ho napůl a jako předkrm přidali právě ony legendární hranolky. Na to, že jde o degustační menu, jde o úctyhodné porce a naše rozhodnutí o sdíleném talíři se záhy zdálo být tím nejlepším nápadem.
- Kapří tatarák byl jemný, amur s bramborami v popelu skvělý. Kapří mlíčí za mě trochu moc ostré – prý jsme první, komu to vadilo, tak budiž, sto lidí, sto chutí – a my si gratulujeme k prvenství! Candát byl bohužel přehlušený omáčkou se zeleninou, která by si zasloužila ještě chvíli na plotně. Chuť ryb ale byla v pořádku. Makový pudink jako dezert? Výborný. Možná až moc, když si uvědomíte, že jste přišli na ryby.
Podívejte se na naši videoreportáž z Třeboňska!
Kremrole v rybí polévce? Ano, přesně tak!
Další zastávka: restaurace DaMartie, kousek pod hrází, mimo hlavní trasu – ale s vlastním parkováním a hlavně: s polévkou, kterou jen tak nevymažete z paměti. Když totiž uslyšíte někoho vyprávět o kremroli v rybí polévce, rozložte mapu, zapíchněte prstem někam pod hráz rybníka Svět a jeďte ji (tak jako my) vyzkoušet.
Ne, není to omyl – opravdu jde o polévku, ve které plave kremrole plněná krémem z tvarohu a uzeného kapra. A překvapivě to funguje. Stejně jako samotná polévka, která chutná úplně jinak, než jak si u té „rybí“ představujete. Vyzkoušeli jsme i svíčkovou s knedlíkem a pěnu z krupice. Nelitovali jsme ani minutu. No, možná ano, ale jen toho, že o toto místě neví víc lidí. Pokud se tedy budeme chtít v Třeboni vrátit do nějakého podniku na jídlo, bude to tento, za to dáme ruku do ohně.
Třeboňsko ale skrývá i jiné poklady a to převážně v podobě malých kaváren, které potkáte na místech, kde byste je nečekali. Ostatně, jsou to místa, kde byste nečekali žádnou kavárnu, natož místo s výběrovou kávou, skvělými dezerty a zmrzlinou, která se vám vryje do paměti mezi nejchutnější vzpomínky léta.
Zmrzlina jako štrúdl a kavárna vedle hospody
Slow Cafe ve Slověnicích najdete jen pár kroků od klasické vesnické hospody. Pokud vás to bude táhnout na točenou desítku a knedlíky s uzeným, zadržte! Zatočte řídítka a šlápnete ještě párkrát do pedálů – tato sezonní kavárna stojí totiž za to. My jsme šli tentokrát na jistotu, známe to tady totiž z minulých let.
Každý den tu mají jinou zmrzlinu – a každý den je co objevovat. Pokud narazíte na jablkovou, neváhejte ani vteřinu! Nic lepšího, než štrúdl v ledové podobě se vám jen tak nepoštěstí ochutnat. Teda, pokud si nedáte jahodovou skleničku, ta potěší i ty, kteří si nelibují v extra sladkých chutích.
Zákusky si nechávají péct podle vlastních receptur, a pokud cestujete s dětmi, jste na správném místě. Děti jsou vítány s otevřenou náručí a dospělí tak nemusí mít pocit, že by jejich dítka rušila poklidnou atmosféru klidného jihočeského venkova. Dejte si kávu, domácí limonádu nebo se prostě jen na chvíli posaďte a popovídejte si s majiteli. Téměř jistě je tady potkáte.
Káva, tyrkysové stěny a koláč, který chutná jako od babičky
Hamr možná nevypadá jako místo, kde narazíte na výběrovou kávu a vyladěné dezerty. Ale Káva od cesty vás přesvědčí během prvních vteřin. Objevili jsme ji díky Lukášovi Hejlíkovi a jeho pořadu Příběhy z gastra – a rozhodně to nebyla zbytečná zajížďka, navštívili jsme totiž rodinný podnik postavený na lásce a velkých snech a bylo to znát v každém soustu.
Když nejdete cíleně, je velmi snadné ji přehlédnout, což by byla škoda! Příjemný dvorek, vůně čerstvě namleté kávy, koláče jako od babičky (nebo Veroniky?) a atmosféra, která vás obejme dřív, než stihnete pozdravit. A až si při usrkávání kávy přečtete jejich příběh, nejspíš doma přestěhujete nábytek a vymalujete aspoň jednu stěnu na tyrkysovo.
Co si tady dát? Inu, je z čeho vybírat. My jsme měli meruňkový koláč s posypkou a borůvkový cheesecake, za který by se nemusela stydět žádná cukrářka. Pokud už se vám sbíhají sliny a rozhodli jste se kavárnu navštívit, koukněte na jejich otevírací dobu. Letos v sezoně mají otevřeno od úterý do pátku a jen odpoledne!
Třeboňsko není jen o rybách
I když jsou ryby symbolem regionu, ta největší chuťová překvapení najdete (za nás) jinde. V polévce s kremrolí nebo tyrkysové kavárně, kam byste jinak nezabloudili. Stačí jen trochu zvolnit, odbočit z hlavní cesty – a ochutnat.
Zdroj: Apetit
