BMI je univerzální index, kterým se vypočítá, jak na tom zdravotně jsme. Protein je pro kulturisty. Bílé pečivo je zabiják všech diet. Dospat se lze o víkendu. Jak nezačnete s prvním jarním dnem detoxikační kůru, tak to můžete na celý rok zabalit. A jaké jsou vaše „oblíbené“ mýty o výživě a potravinách? Nutriční terapeuti David Erban a Šárka Knížková si na většinu ve své knize posvítili. A budete překvapení, co všechno vyvrátili a uvedli na pravou míru.
Dělíte potraviny na zdravé a nezdravé a vyzkoušeli jste nejrůznější dietní směry, které tvrdily, že s nimi už to klapne a zázrak se dostaví? Rozumíme vám. Kdo tvrdí, že ne, tak je zkouší dodnes a ještě tvrdí, že lepek patří na black list.
„Svět výživy a potravin je plný mýtů, polopravd a šarlatánů, kteří se snaží zbohatnout na lidské neznalosti a důvěřivosti.“ – tak začíná kniha Mýty o výživě a potravinách, jejímiž autory jsou nutriční terapeuti David Erban (@ten_nutricni) a Šárka Knížková (@nutrie_v_behu). Ti se rozhodli jednou pro vždy některé potraviny vytáhnout z pekla, kam byly nespravedlivě zastrčeny, a srozumitelně i zábavně vysvětlit, jak tělo funguje – tedy, proč nepotřebuje pomáhat s detoxem a v šest hodin večer nevypíná metabolismus, tudíž není nutné přestat jíst.
Vaše kniha se zaměřuje na mýty o výživě a potravinách. Jak na kritické myšlení, jak poznám, co je blábol?
Je zajímavé, že kritické myšlení si velká část lidí spojuje s inteligencí, ale ono to s ní vůbec souviset nemusí. I člověk s vysokým IQ může mít špatné kritické myšlení. Na kritickém myšlení je super, že ho můžeme trénovat a to úplně na všem. Ptejte se lidí častěji „Proč?“ - možná zjistíte, mnozí lidé sice plamenně diskutují a vypráví, ale tématům často vůbec nerozumí a jen papouškují něco, co kdesi zaslechli. A to samé se snažte dělat i s informacemi, které by měly tendenci zasahovat do vašeho života: opravdu kriticky je zhodnoťte a vyhodnoťte, zda vám jen zahrály na emoční notu nebo to i reálně dává smysl.
Proč právě ve výživě najdeme tolik polopravd a mýtů?
Výživa je odvětví, na které má každý svůj názor – všichni jí a tak mnozí snadnou nabydou pocitu, že výživě rozumí. A je tu samozřejmě i hodně šarlatánů, kteří rádi vypráví líbivé pohádky, aby na lidech vydělali. Ve chvíli, kdy tohle roky sledujete, tak vám to po nějaké době nedá a už nemůžete dál nečině přihlížet, začnete jednat. A to byl náš případ: začali jsme na sociálních sítích a nyní pokračujeme s naší knihou.
Lišili jste se v názorech a došlo někdy až na verbální souboj?
Obecně ne. Oba se rádi o věcech bavíme, debatujeme a kriticky zhodnocujeme naše názory. Díky tomu je knížka unikátní: nepsal ji jen jeden odborník, ale rovnou dva. A ti dva každou jednu kapitolu kriticky navzájem zhodnocovali a vylepšovali, aby tam opravdu nebylo nic zavádějícího nebo nepravdivého.
Do jakých kapitol jste mýty rozdělili a podle jakého klíče?
Chtěli jsme, aby kniha byla přehledná, proto je rozdělená do pěti segmentů: Mýty o základech výživy, Mýty o životním stylu, Mýty o hubnutí a dietách, Mýty o potravinách a Mýty o suplementech.
Které mýty se dostaly do vašeho finálního výběru? Byl nějaký, který vás samotné překvapil svou rozšířeností?
Do knihy jsme se snažili dostat vlastně většinu mýtů, které jsme za ty roky na sítích vyhodnotili, že budou praktické pro většinu lidí. A jelikož i oba často cestujeme po republice a přednášíme o výživě, tak to člověku velmi otevře oči. Zjistí totiž, že i něco, co už bylo tisíckrát řečeno nebo vyvráceno a nikdo na to přece nemůže naletět, je pro spoustu lidí novinka. Zas a znovu nás tak například překvapují jarní a novoroční detoxy nebo keto pytlíčkové diety. Varujeme před nimi celé roky, opakujeme to stále dokola a stejně to očividně kupují stovky tisíc lidí s vidinou, že jim to pomůže.
Jaký výživový mýtus vás nejvíc „pronásleduje“ a budí ze sna?
My máme naštěstí spánek hluboký a dostatečný, protože se snažíme dodržovat i jednotlivá doporučení pro správný spánek, která rozebíráme v knize. Avšak na internetu nás nejvíce trápí asi extrémní marketing různých suplementů. Dává smysl užívat jich jen pár, ale po přečtení webových stránek máte pocit, že musíte brát přes sto tablet denně.
Který mýtus považujete za vysloveně nebezpečný?
Asi jeden z nejhorších mýtů, který může vyloženě lidem ublížit, je tvrzení, že rakovinu lze vyhladovět. To totiž není pravda, protože rakovina si ve chvíli, kdy přestanete jíst, začne brát energii ze svalů, tuku, člověk začne slábnout a nakonec zemře. Celkově je s tímto hrozným onemocněním spojeno hrozně moc nechutných mýtů.
Je nějaký mýtus, kterému jste kdysi sami věřili? Tedy než se z něj stal mýtus?
Teď si tu trochu zahrajeme na zubaře, ale přijde nám to důležité a zajímavé: dřív jsme měli tendenci se ráno nasnídat, pak si hned vyčistit zuby a jít do světa. Avšak správně by se s čištěním zubů mělo počkat minimálně 30 minut po jídle. Ve chvíli, kdy něco sníme, se nám totiž sníží pH v ústech a naše zubní sklovina je zjednodušeně řečeno „změklejší“ a více náchylná na poškození. Pokud si tedy zuby budete čistit ihned po jídle, obzvláště po nějakém kyselém, tak se vám bude vrchní část skloviny lehounce „odčišťovávat“ a to bude zvyšovat šanci pro mikroorganismy, aby vnikly do zubu a způsobily zubní kaz. Takže raději čistit zuby před snídaní nebo až následně v práci, kdy si ideálně předtím ještě vypláchněte pusu čistou vodou, aby se pH co nejvíce zneutralizovalo.
Kterých pět mýtů jsou vaši „favorité“ a ty byste rádi vyvrátili okamžitě?
Ať jmenujeme něco jiného, než co jsme již stihli jmenovat, tak jsou to následující:
- Mléko do kafe není problém.
- To, že má tmavé pečivo hnědou barvu, neznamená, že má hodně vlákniny. Může být jen obarvené a důležitý je především název, tedy např. celozrnné, žitné apod.
- Mikrovlnka vám neublíží, jen vám ohřeje jídlo.
- Ovoce se nemusíte bát, naopak ho obecně jíme málo, takže přidejte.
- A jezení po šesté hodině večerní je také v pořádku, vždy záleží více na kalorické bilanci a kdy jde člověk spát.
Odkud Češi nejčastěji čerpají informace? Jsou to odborníci nebo kamarádi ze zastávky?
100 Čechů, 100 zdrojů informací. Ale obecně internet a sociální sítě hrají prim v tom, kde lidé čerpají informace. Náš mozek je každý den sycen obrovským množstvím informací a ve chvíli, kdy algoritmus pochopí, že vás zajímá výživa, tak vám to bude sázet pod tlakem. Proto se my dva snažíme svoji pozici na sociálních sítích stále držet a vytvářet content poctivě, abychom alespoň naše sledující trochu ochránili před tím, co za nesmysly na ně na internetu může vykouknout.
Jak pracujete s tím, že se vědecké poznání neustále vyvíjí a to, co platilo před 10 lety, může být dnes úplně jinak?
Ono je právě zajímavé, že tohle se tvrdí, ale reálná věda si myslí víceméně stále to samé, jen se třeba více přiklání k nějakému tvrzení, protože má pro to více důkazů. Ale málokterý vědec vám s jistotou řekne, že tohle je na 100 % takto, spíš si tam vždy nějaké procento nechá do budoucna pro jistotu. Tím chci říct, že ty články, kde se píše, že vědci zjistili něco převratného, jsou opravdu jen články. Pravá věda si hodně dává pozor na to, aby nejednala příliš černobíle a nesnaží se působit „převratně“.
Základ je jít až k těm primárním zdrojům, ty umět dobře číst a následně interpretovat a díky tomu do budoucna nemusíte odvolávat to, co jste odvolali, a slibovat, co jste slíbili. Jen řeknete: „Tak to vypadá, že se nám potvrdilo to, co jsme si mysleli, a je tedy nyní větší šance, že to tak opravdu je, protože nám to potvrdila i tato další meta-analýza, ta nejvyšší evidence, kterou máme.“
A nakonec: Kdyby se měla v každé české domácnosti vyvěsit na ledničku jedna věta z vaší knihy, která by to byla?
„Oběd jde do žaludku, dezertík do srdíčka“, zdraví totiž není o extrémech, ale o balancu.
A skvěle vybalancovaný je i náš kuskusový salát, který se dokonale hodí k podzimu.
Kuskusový salát s červenou řepou, kozím sýrem a halloumi
Ingredience na dvě porce: 120 g syrového celozrnného kuskusu, 100 g rukoly, 500 g vakuově balené červené řepy, 1 balení francouzské zálivky, 5 ml olivového oleje, 30 g kozího sýra, 160 g halloumi sýru
Postup:
- Kuskus připravte podle návodu, občas zamíchejte.
- Červenou řepu si nakrájejte na kostičky a smíchejte s rukolou.
- Zálivku připravte dle návodu s olivovým olejem a vodou a zalijte jí připravený salát.
- Na hlubší talíř či misku si nandejte polovinu množství připraveného kuskusu, polovinu salátu a posypte 15 gramy kozího sýru.
- Halloumi si nakrájejte na plátky či kostičky a opékejte na rozpálené pánvi dozlatova.
- Naservírujte navrch hodobóžového salátu a tvařte se jako mástršéf.
Moudrá moudra:
- Po nafocení receptu jsme v Lidlu objevili připravené přílohy, například ječné kroupy s čočkou. A musíme uznat, že k tomuto salátu se skvěle hodí místo kuskusu a může to být relativně easy rychlý způsob, jak do jídelníčku zařadit nějakou tu luštěninu.
- Kuskus lze pro plnější chuť zalít zeleninovým vývarem, ale pokud jste líní, můžete jen osolit a opepřit. A nebo – a za tohle asi shoříme v nutričním pekle – použijte půl kostky bujónu. Nu což, nejsme dokonalí.
Výživová hodnota (na 2 porce):
- Kalorie: 1391 kcal
- Bílkoviny: 67 g
- Sacharidy: 143 g
- Tuky: 55 g
- Vláknina: 25 g
Zdroje: autorský rozhovor s Davidem Erbanem a Šárkou Knížkovou, informace z knihy Mýty o výživě a potravinách (vydal CPress)
