Dýně patří k podzimu úplně stejně jako spadané barevné listí, pouštění draků a první mrazy. Ale jak si s kterou dýní poradit? Existuje mnoho druhů, z nichž každý má svá specifika a gastronomické využití. Ne všechny dýně mají stejné vlastnosti – liší se tvarem, barvou, strukturou dužiny i chutí, což ovlivňuje, do jakých pokrmů jsou nejvhodnější.
Dýně zahrnuje mnoho odrůd tykví (rod Cucurbita) s tvrdou slupkou, jejichž dužinu i semena lze zpracovávat v kuchyni. Různé odrůdy se liší vzhledem i vlastnostmi – a podle toho také vhodností pro konkrétní kuchyňské využití.
Praktické rady pro výběr a přípravu dýní
Dýně nejsou jen podzimní dekorací, ale i skvělou surovinou do polévek, koláčů či slaných jídel. Abyste z nich vytěžili maximum, máme pro vás pár praktických tipů, které vám usnadní práci v kuchyni i skladování. Od správného loupání přes využití semínek až po výběr té nejvhodnější odrůdy.
- Slupka a loupání: Některé dýně (zejména Hokkaidó) se nemusí loupat, protože slupka po tepelné úpravě změkne. Pokud dýni budete slupky zbavovat, buďte opatrní, abyste se neřízli. Níže najdete článek, jak si s loupáním dýně poradit.
- Odstranění semen: Většinu semen zvládnete vydlabat lžící. Mohou sloužit jako vložka do polévky, ale i jen tak k zobání. Zde pro vás máme několik tipů, jak je zpracovat.
- Skladování: Zralé, nepoškozené dýně lze skladovat na suchém a chladném místě (ideálně v teplotě 10–15 °C) poměrně dlouho – často vydrží až do jara.
- Konzistence dužiny: Dýně s hutnější dužinou (máslová, muškátová) se hodí spíš pro krémy, pyré či koláče; dýně s vláknitou strukturou (špagetová) jsou ideální pro alternativy těstovin, jak už napovídá sám její název.
- Rychlost spotřeby: Některé druhy (např. Goliáš) mají vyšší obsah vody a kazí se rychleji – doporučuje se rychlá spotřeba nebo zpracování.
Jak oloupat a nakrájet dýni bezpečně a bez námahy – s video návodem:
Hokkaidó
Jedná se o dýni původem z Japonska, ale u nás se zabydlela rychle a snadno. Největší výhodou je, že se nemusí loupat – slupka po tepelné úpravě změkne. Má sytou oranžovou barvu, sladkou a příjemně jemnou chuť. Hodí se na krémové polévky, rizota, omáčky i sladké dezerty. Výborná je také zapečená, ale i jako pečená příloha, například s česnekem a bylinkami.
Máslová dýně
Tato dýně má hruškovitý tvar a značnou část jí tvoří dužina s minimem semínek. Slupka je pevná, takže se doporučuje loupání. Chuť je nasládlá a jemná, připomíná rozpuštěné máslo. V kuchyni najde využití v polévkách, guláších, na pyré, v pomazánkách, do sladkých koláčů i jako pečená příloha, často se přidává do zeleninových směsí nebo ji skvěle využijete na plnění a k zapékání.
Muškátová dýně
Má výraznou žebrovanou strukturu a charakteristickou oranžovou či zelenooranžovou barvu, kterou získává až při skladování: sklízí se zelená. Její vzhled je doslova ikonický: anglicky se jmenuje Fairytale Pumpkin: pohádková dýně. Těžší, sladší a aromatická dužina vůní připomíná muškátový oříšek. Tuto dýni je nutné loupat, nelze ji konzumovat i se slupkou. Hodí se na přípravu polévek či pyré. Skvěle ji využijete na zavařování nebo do sladkých i slaných pokrmů, třeba zapékaných směsí a gulášů. Tento typ dýně je vhodný do aromatických a kořeněných receptů.
Špagetová dýně
Charakteristická je svým protáhlým tvarem a žlutou barvou. Slupka se nemusí loupat, dá se vařit nebo péct. Dužina se po uvaření či upečení rozpojuje na „špagety“ – ne nadarmo tenká vlákna připomínají právě tyto těstoviny, které jí daly jméno. Tato vlákna se dají vydlabat vidličkou. Vhodná je jako nízkokalorická alternativa těstovin, podává se s různými omáčkami, přidává se do polévek nebo jako součást zapékaných pokrmů. Chuť je méně sladká, neutrální, vhodná spíš k dochucení omáček než samostatné chuťové dominanci.
Velkoplodá dýně, např. Goliáš
Že Goliáše neznáte? Ale jistěže ano. Je to velkoplodá, velice objemná dýně s hladkou oranžovou slupkou, která se často používá k vyřezávání dekorativních luceren na Halloween. Množství vody v ní je vyšší, má proto kratší trvanlivost a není nejvhodnější na dlouhodobé skladování. V kuchyni se využívá na dezerty, kompoty, marmelády i polévky z vydlabané dužiny.
Dýně Marina di Chioggia
Jedná se o italský druh s tmavě zelenou, tvrdou a žebrovanou slupkou a hrbolatým povrchem. Má nasládlou chuť připomínající sladkou mrkev. Využívá se do polévek, na pyré, dušení, výrobu noků, raviol, rizot nebo dezertů. Můžete ji také zapékat, nadívat, kandovat. A pokud jste milovníci dekorací, tahle kráska vám ostudu rozhodně neudělá.
Nepoškozené dýně s tvrdší slupkou vydrží několik měsíců na chladném, suchém místě, což je ideální na dlouhodobé uchování. Po rozkrojení je možné dužinu zpracovat na pyré, které lze zavařit nebo zamrazit a použít později. Dýňová semínka jsou pak výživnou pochoutkou bohatou vitaminy a minerály, často se opékají a konzumují samostatně nebo se lisují na kvalitní olej.
Zdroj: Apetit
