Masopustní období plné hojnosti máme téměř za sebou a tradice velí, že začíná doba postní. O co se jedná a na čem je tradice postravena? Jde o období před Velikonocemi, které trvá 40 dní: začíná Popelečnou středou (5. března 2025) a končí Velkým pátkem (17. dubna 2025). Jak předvelikonoční období pojímali naši předci a proč bychom se měli inspirovat? Odpověděla nám Irena Korbelářová, děkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.
Když se řekne půst, člověk 21. století si představí ten přerušovaný nebo lehký jarní detox. Půst v pojetí našich předků vycházel z náboženských pravidel, ale důvody byly i praktické, tedy ztenčující se zásoby jídla. „O zřeknutí se jídla jsou zmínky již ve Starém zákoně i Novém zákoně. Ve středověku bylo až 190 postních dní v roce, ale od konce 15. století se jejich počet snižoval,“ doplňuje antropoložka a říká, že dnes se v katolické církvi dodržují jen dva dny přísného půstu – a to právě na Popeleční středu a Velký pátek.
Co bylo smyslem půstu?
Často se mluví o půstu jarním, což není zcela přesné, jedná se o půst předvelikonoční, kdy Velikonoce byly a jsou pro křesťany největším svátkem. „Důležité bylo dát najevo odepření si požitků spojených s materiálním životem, půst se totiž týkal i omezení zábav, tance apod.,“ vysvětluje Irena Korbelářová.
- Půst připadá současně na jarní období obrody a probouzení přírody po zimě.
- Na jaře ubývalo zásob, bylo potřeba jíst střídměji. Pokud se choval a zabíjel vepř, pak to muselo být v zimě, aby se maso rychle nezkazilo. A drůbež ještě nebyla ve větším počtu, mláďata se teprve rodila.
Pro pohany (resp. nevěřící) byl půst nejen reakcí na úbytek zásob (hlavně masa), ale mentálně i jistá očista těla a tím i posílení ducha (ale to spíše u bohatší společnosti).
Jaké typy pokrmů se během půstu (ne)jedly
Mnohdy bývá půst vnímán jako absence jídla či hladovění, ale tak to skutečně není. „Jde o střídmé stravování a dodržování jistých pravidel, o upuštění od bujarých oslav a obrácení se od pozemských slastí k duchovnu,“ říká Irena Korbelářová a upozorňuje, že nešlo ani o striktní nařízení pro celou společnost. „Půst dodržovali jen zdraví dospělí. Nemuseli jej dodržovat staří lidé nad 60 let, nemocní, děti do 12 let, těhotné ženy a šestinedělky, tyto skupiny jedly výživnější stravu."
Co se během půstu jedlo?
- Jedly se pokrmy z mouky (chléb, pečivo, placky, kaše), dále z luštěnin (oblíbená pučálka z naklíčeného hrachu nebo pálenec z naklíčeného zrna) a zeleniny (kaše, polévky, dušená jídla). Dochucovalo se sušeným ovocem, kořením. Peklo se na rostlinném tuku (konopném, lněném, makovém).
- Povolená byla konzumace sladkovodních i mořských ryb a vodních živočichů (korýši, měkkýši atd.), a dokonce savců (někdy i ptáků) žijících ve vodě či u ní (bobr, vydra; divoká kachna atd.). „K rybám ale měli přístup spíše příslušníci vyšších vrstev, kteří vlastnili rybníky, mohli lovit, anebo si je mohli v různé kvalitě koupit; na venkově ryby moc na jídelníčku nebyly, nanejvýš podřadné, při výlovech.“
Co bylo zakázáno?
- Nesmělo se jíst maso z teplokrevných zvířat (hovězí, telecí, skopové, zvěřina, drůbež atd.) a masné výrobky (paštiky, jelita a jitrnice, uzeniny apod.).
- V zásadě byla zapovězena konzumace alkoholu, toto pravidlo ale bylo dodržováno jen v některých společenstvích.
- V přísnějších komunitách či náboženstvích byly během půstu zapovězeny i jakékoli živočišné produkty (mléko, máslo, sýry a další mléčné výrobky, vejce, sádlo apod.). Ale týká se to spíše starších období a jen některých venkovských subregionů nebo jednotlivých rodin.
Dává smysl se půstem inspirovat?
Tradice přísného, mnohadenní půstu se postupně rozvolňovala. „Napomohlo tomu umenšování víry a omezování jejích vnějších projevů, ale i dostatek jídla a moderní styl života upozaďující tradice. Dnes vyznávají lidé často jiné hodnoty než duchovní a k půstu je vedou spíše rychle se proměňující názory na zdravý životní styl, odklon od masa a živočišných produktů apod.,“ zamýšlí se děkanka.
Přemýšlíte, zda půst vyzkoušet? Rozhodně to není špatný nápad, odlehčení na začátku jara může tělu jen prospět. „Jistě nikomu neuškodí a v moderní životosprávě je půst doporučován aspoň občas. Ano, možná by bylo fajn vypustit třeba v uvedené tři dny v roce: na Popelec, Velký pátek a Štědrý den, maso nebo tučnější a nákladnější potraviny a jídla. Mohli bychom tak zdraví prospět, a navíc si uvědomit postoje a každodennost našich předků.“
Zkusíte letos tradici postního období zahájit?
