Když se řeknou Benátky, většině lidí se vybaví gondoly, davy u mostu Rialto a nekonečné fronty na památky. Jenže takhle to být nemusí. I během krátké návštěvy, klidně jen na otočku, můžete zažít Benátky, které nejsou popsány v každém druhém turistickém průvodci. Stačí znát pár místních triků: kam jít na ty nejlepší cicchetti, proč vám racek opravdu může ukrást večeři a jak si vychutnat výhled na Grand Canal bez toho, abyste museli platit majlant za gondolu.
Nejsem žádný benátský nováček. Byla jsem tu potřetí – a tentokrát prakticky na otočku. A protože člověk má žít naplno, rozhodla jsem se jít přesně po té trase, která mě naposledy nadchla, a přidat něco navíc. Ať už plánujete první návštěvu, nebo jste tady stejně jako já už poněkolikáté – možná v tomto článku najdete inspiraci.
Tip číslo jedna: Vyhlídková jízda po kanále skoro zadarmo
Chcete zažít to, co všichni, ale neplatit za to majlant? Pak si zapište: Piazzale Roma – vaporetti linka číslo 1 směr Lido. Až přijede loď, vystrčte lokty, nebo si klidně počkejte na další, abyste byli mezi prvními. Zamíříte buď na příď nebo na záď (zkrátka ven) a rázem máte vyhlídkovou plavbu po Canal Grande, která by v gondole stála třeba 80 eur. Tady za cenu běžného lístku.
- Chcete-li se cítit ještě víc jako místní, zkuste si k tomu dát v ruce sklenku bílého. Tady se tomu říká ombra, což doslova znamená „stín“ a možná to tak trochu navozuje to, že jde velikostně o většího „panáka“. Víno se tady opravdu pije často i dopoledne, tak proč toho nevyužít. :-)
Mercato Rialto: místo, které ucítíte dřív, než ho uvidíte
Vystupte na zastávce Mercato Rialto a jděte rovnou za nosem. Až dorazíte na rybí trh (funguje od 11. století!), pochopíte, že nejde jen o prodej ryb. Najdete tady květiny, ovoce, zeleninu, koření, ale i místní speciality.
- Kousek odtud stojí kostel San Giacomo di Rialto – jeden z nejstarších ve městě – ale pokud vás baví knihy, zamiřte přes most do knihkupectví Libreria Acqua Alta. Ano, to je to slavné místo, které teď zná celý TikTok. Schody z knih, výhled na kanál Tetta a fronty na tu jednu správnou fotku. Pokud vám jde o atmosféru a ne nutně o selfie, obejděte knihkupectví a vyběhněte do postranní uličky – výhled je tam podobný a lidí o dost méně.
Zatoulejte se do Dorsodura. A pozor na racky!
Chcete-li zažít Benátky bez davů turistů, vyrazte do čtvrti Dorsoduro. Zastavte se naproti staré loděnice, kde najdete podnik Al Squero. Dejte si spritz, dejte si cicchetti – malé chlebíčky s rybou, zeleninou, sýrem… A klidně i dva, tři, čtyři… Ale pozor! Rackové se v Benátkách nebojí ničeho. Opravdu. Zatímco si budete užívat svůj „chlebíček“, jeden z nich vám ho může vytrhnout přímo od pusy. Stalo se, člověk se z šoku otřepe poměrně rychle a příště bude brát doporučení obsluhy „pozor na racky“ vážně.
Gastro Tour: když chcete ochutnat všechno a máte jen jeden večer
Večer jsem se přidala ke gastro procházce po Benátkách s průvodkyní. Celá tour probíhá v angličtině a přitáhne nejen „turisty“, ale i zvědavce jako jsem já. Největší rozruch vzbudil překvapivě fakt, že cestuji sama – v pozitivním slova smyslu. Všichni se mě snažili zahrnout péčí, ať už jsem chtěla nebo ne. Ale brzy přitáhlo také pozornost jídlo a mně se, upřímně, ulevilo.
Přiznávám, že jsem si chvíli pohrávala s myšlenkou, jestli náhodou nejde o typický turista-mix „tady se zastavíme, protože máme slevu na každé prosecco“. Ale hned první zastávka mě příjemně překvapila. Představuji vám tedy místa, která vám mohu s klidným svědomím doporučit k návštěvě a ochutnání:
- Cibo Venezia: první zastávka. Malý obchod se sýry, salámy, vínem a „vším italským“. Nikde žádné nablýskané vitríny, zato milý personál, který vám s klidem pomůže vybrat ideální sýr podle toho, co máte rádi. Ochutnávka samozřejmostí. Kupte si pistáciové pesto nebo lanýžový olej – stojí to za to (i když 30 euro za malou skleničku oleje trochu bolí).
- Cantina Do Spade: Legendární podnik, kde si můžete dát cicchetti. Stojíte u baru, ukazujete prstem, vybíráte si, co vám padne do oka – a objednáváte další ombre (malé víno). Lokální klasika, žádný přepych, zato atmosféra, kterou prostě chcete zažít. Já měla štěstí na sezonní cicchetti s dýní a nakládanými houbami a i přes počáteční předsudky můžu říct, že tak dobrou kombinaci chutí už jsem dlouho neměla.
- Ostaria dai Zemei: Podnik plný fotek dvojčat (název „Zemei“ = dvojčata), kde podávají možná nejlepší cicchetti (ano, zase cicchetti) ve městě. A když říkám nejlepší, tak mám na mysli chlebíček s pancettou a ricottou, kvůli kterému klidně sednete na další let. Správně hlučné, správně domácké a útulné.
- Acqua e Mais: Streetfood okénko nedaleko Rialta, kde vám do papírového kornoutu nasypou smažené krevety, kalamáry nebo polentu. Ideální na cestu mezi bary nebo jen tak na lavičku k vodě (pozor na racky!). Víc autentické to už nebude.
- Gelateria Gallonetto: Zmrzlina, kterou by vám Italové schválili. Krémová, bez přidané chemie, sezonní příchutě a ideálně dva kopečky. Vyzkoušejte mascarpone – je to sázka na jistotu a nezapomínejte, že svítivě zelená barva pistáciové zmrzliny neznamená, že je v ní hromada pistácií, a že vanilkové gelato nikdy (opravdu nikdy) nebude žluté.
Co ještě vědět, než se vydáte do města masek, mostů a myší?
Benátky mají svá pravidla, výjimky, zvyky i chutě. A je dobré o nich vědět předem – nejen abyste nepůsobili jako zmatený turista, ale taky abyste si město užili naplno.
- V Benátkách nehledejte trattorii. Říká se tu bacaro – malé bistro, kde se postává u pultu, jí se rukama a jídlo zapíjí vínem. Místo menu dlouhého jak román čekejte chlebíčky, jednohubky a cinkající skleničky.
- Pece na dřevo? Rarita. V historickém centru platí přísná pravidla a jedním z nich je zákaz klasických pecí na dřevo. Takže když někde narazíte na pizzu z opravdové pece, berte to jako příležitost, ne samozřejmost.
- Cannoli tady nejsou jako na Sicílii. Jsou menší, decentnější, méně sladké – ale dát si je stejně chcete.
- Sardinky v omáčce? Příběh, který možná nechcete zažít. Sarde in saor jsou benátskou specialitou – sardinky s cibulí, rozinkami a sladkokyselou omáčkou. Chutná to výborně, ale počítejte s tím, že vám v puse občas křupne kostička.
- Aperol? Možná ano, ale v Benátkách zkuste Select. Méně známý, o něco víc hořký a úplně původní. Značka Select vznikla právě v Benátkách a místní na něj nedají dopustit. Správný benátský spritz se dělá právě z něj.
- Až vyzkoušíte všechny cicchetti Benátek, dejte si ještě mozzarella in carrozza. Tohle benátské (a ne jen benátské) streetfoodové pokušení připomíná něco mezi toustem a smaženým sýrem a stojí za to.
- Pokud se chcete cítit jako opravdový Ital, objednejte si caffè corretto – klasické espresso s panákem alkoholu. Nejčastěji s grappou, sambucou nebo likérem. Já to zkusila a přiznávám – nedopila.
- Kočky? V Benátkách kočky skoro nepotkáte. Legenda praví, že byly „odsunuty“ na Lido. Zato myši… Ty se nebojí ani turistů. Pokud vám v noci na náměstí něco přeběhne přes nohu, berte to s nadhledem – vítají vás opravdové Benátky.
A na konec? Jen jeden vzkaz: jeďte
Benátky jsou zvláštní město. Všechno tu je trochu romantické a trochu z jiné doby. Zkuste se toulat bez cíle, ztratit se v bočních uličkách, dát si skleničku ombre jen tak na schodech u kanálu a prostě pozorovat život kolem. Možná uvidíte gondoliéra jak si zpívá sám pro sebe, možná narazíte na nejlepší pistáciové gelato v životě. A možná vám racek ukradne večeři!
Zdroj: Apetit
