Když se řekne „baba au rhum“, vybaví se většině Francie – elegantní cukrárny, sladký rumový sirup a šlehačka navrchu. Jenže tenhle dezert má kořeny mnohem dál. Pochází z Polska, prošel přes Lotrinsko a slávu si vydobyl v Paříži. Příběh rumové bábovky je plný chutí, proměn i královské rozmařilosti. A i když se na talíři tváří noblesně, jeho původ je víc než lidový.
Příběh rumové bábovky, která se dnes leskne ve vitrínách pařížských cukráren, začal (jak už to bývá) jako drobná nehoda. Když se v 18. století z Polska do Alsaska vezla brioška pro krále Stanislava Leszczyńského, cestou vyschla. Králův cukrář Nicolas Stohrer ale nelenil – suché těsto zachránil sladkým vínem, přidal sultánky a vanilkový krém. A nový dezert byl na světě.
Král Stanislav, který tehdy hltal Pohádky tisíce a jedné noci, si moučník zamiloval a pojmenoval ho po jednom z hrdinů – Ali Baba. Příběh se tak spojil s chutí a tohle spojení vydrželo dodnes.
Z Alsaska do Versailles. A pak rovnou do srdce Paříže
Když se Stanislavova dcera Marie vdala za francouzského krále Ludvíka XV., doprovodil ji do Versailles i Stohrer. A jen o pár let později si v Paříži otevřel vlastní cukrárnu.
Cukrárna otevřená už v roce 1730 funguje v Paříži dodnes. Najdete ji na adrese rue Montorgueil 51 – a stojí za to se tam zastavit. Baba au rhum zde má stále své čestné místo. Můžete si ji dát rovnou v cukrárně (počítejte s cenou kolem 150 korun), nebo si ji odnést domů jako suvenýr ve skleničce. V tom případě si ale připravte víc – okolo pětistovky.
Repertoár Stohrerovy cukrárny je bohatý a pořád věrný tradici. Kromě rumové bábovky tu narazíte na starosvětské religieuses, sladké i slané koláče, výjimečné bouchées à la reine a celou řadu dalších kousků, které dělají čest francouzské cukrařině. Ať si vyberete cokoli, jedno je jisté – od Stohrera neodejdete zklamaní.
Jak chutná baba au rhum: Rumový sirup, nadýchané těsto a kapka noblesy
Baba au rhum je kynuté těsto, něco mezi bábovkou a brioškou. Upeče se, vychladí – a pak se ponoří do horkého sirupu s rumem. Díky tomu je dezert vláčný a krásně voní. Podává se buď jen tak, nebo se šlehačkou, občas s ovocem nebo vanilkovým krémem.
A i když se tváří jako dezert pro labužníky, základ je jednoduchý: mouka, vejce, máslo, droždí a trocha cukru. Kouzlo je v postupném nasáknutí sirupem – a v tom, jak se sladké, máslové těsto spojí s aromatickým rumem.

Baba au rhum po italsku: V Neapoli ji namáčejí do limoncella
V Neapoli najdete babà skoro v každé cukrárně. Je menší, často podávaný po jednom kuse, a kromě rumu se používá třeba limoncello nebo marsala. Italská verze je o něco sladší a ještě víc nasáklá sirupem. Ale princip je stejný: vláčné těsto, alkohol, šlehačka – a okamžitá euforie.
Jak si baba au rhum upéct doma?
Pokud se do rumové bábovky chcete pustit i doma, nebojte se – není to žádná věda. Základem je nadýchané kynuté těsto, tzv. savarin, které po upečení pořádně nasákne horkým sirupem s rumem. Když to uděláte správně, bude krásně vláčné, voňavé a dezert doslova zazáří. Na závěr stačí šlehačka a třeba pár čerstvých jahod.
Podle francouzského šéfkuchaře Maxima Fouilleta je ideální rozložit přípravu do dvou dnů. Jeden den těsto, druhý den sirup. Díky tomu všechno krásně propojí chutě i vůně. Při přípravě si dejte jen pozor na tři věci:
- Nechte těsto pořádně vykynout – v troubě už moc nenaběhne.
- Sirup musí být teplý, ale ne vařící – a bábovka ho musí vstřebat, ne se v něm utopit.
- A rum? Vyberte ten, který byste si nalili i do sklenky. Do cukrového rozvaru ale nemusíte lít jen rum, vyzkoušejte například italskou verzi z limoncellem nebo marsalou.
Baba au rhum je sladká připomínka toho, že i z jednoduchého těsta a trošky rumu se může stát legenda. Možná jste ji už ochutnali, možná se na ni teprve chystáte – ale jedno je jisté: jakmile ji dáte na stůl, nezůstane ani drobek.
Zdroj: pourlesgourmets.fr, ouest-france.fr, stohrer.fr, Apetit