Anketa Food blog roku má dlouholetou tradici a její vyhlašování je mezi gastro nadšenci velmi oblíbené. Nejde o to za každou cenu vyhrát, ale potkat se, inspirovat a pobavit se. Letos se poprvé vítězný blog nevyhlašoval. Byl však věnován skvělé foodblogerce Marice Kučové, která s manželem tvořila populární blog Kitchen Story. V červenci podlehla zákeřné rakovině a celá komunita oslavila její památku.
Tak jako mají milovníci filmů a seriálu svoje České lvy, jako mají fanoušci hudby svoje Anděly, mají milovníci dobrého jídla a foodies Food blog roku. Od roku 2016 vybírá porota ty nejlepší a nejinspirativnější foodblogy na české scéně. V neděli 22. září proběhl 12. ročník. A my jsme položili pár otázek Adéle Elizeus, která patří do organizačního týmu a je spoluzakladatelkou nakladatelství Došel karamel.
Jak vznikl nápad na anketu Food blog roku a co je jejím cílem?
Tahle anketa vznikla bez nás, což dodnes nechápu, pod taktovou manželů Beránkových, a protože Lukáš Hejlík nechtěl, aby tradice oceňování nejlepších českých foodblogerů v Čechách zanikla, tak soutěž koupil. Před 8 lety jsme se k němu přidaly my – Adéla Elizeus a Aneta Linková a táhneme to spolu doteď. Letošní ročník byl už dvanáctý!
Jaký byl?
Byl hodně o pohodě, potkávání, o ohni, táborových písničkách… Naše téma bylo country, a to jste měli vidět všechny ty blogery v parádních cowboy/cowgirl outfitech! Na akci byla strašná spousta skvělého jídla zaštítěná Regionální potravinou, takže o lokálnost bylo postaráno! Měli jsme třeba skvělý pršut z Bohdanče nebo trhané maso na medu od Medoo, chleba od libereckých Nordbeans, mošty a víno z vinařství Thaya. Skvělý to bylo! A samozřejmě špekáčky! Od pana Šimáčka.
V čem byl letošní ročník jiný?
Letos se nehodnotilo! Byl to úplně první ročník, kdy nemáme nejlepšího českého FOODBLOGERA. Třeba se k tomu zase vrátíme. Ale letos jsme se chtěli hlavně potkat a pobavit se. A tenhle ročník patří naší milované kamarádce a skvělé foodblogerce Marice Kučové.
Jak se vlastně hodnotí foodblog a co podle vás odlišuje úspěšného foodblogera od ostatních?
Pojďme si říct, že to podstatné se asi prolíná všemi obory, oblastmi života, a to je, že ten člověk prostě maká. Je aktivní, zlepšuje se, je vidět. No a když už umí vařit, což je teda u foodblogera docela podmínkou, a má nějaký cit pro estetično, hlavně na talíři, tak má vyhráno! Jo, a dneska teda musí umět stříhat videa – nebo dělat nějak videa.
Vnímáte vzájemnou podporu mezi blogery?
Podporu v téhle komunitě vidím fakt obrovskou. Tak nějak si myslím, že jsou pro sebe foodblogeři inspirací rozhodně víc než konkurencí. Znám velké i malé kroužky. Vlastně takové ty naše gastrokoužky!
Jak se proměňuje nebo vyvíjí česká foodblogová scéna? A jaká je v porovnání se zahraničím?
Byly časy, kdy byly každý rok desítky objevů. A možná jsme se už na foodblogové scéně nasytili, protože letos jich je vlastně hrstka. Ono se to přirozeně vyvíjí. Jak říká Lukáš, z foodblogů se stávají mama a rodinné či lifestylové blogy, a to je naprosto v pořádku! Hodně jedou i profesionální kuchaři, tam vidím velký zlom, protože můžete sledovat na sítích opravdu vysokou a kvalitní gastronomii. Spousta lidí pochopila, že je bez sítí byznys složitý, nebo minimálně složitější. A co se týče srovnání se zahraničím, tak si myslím, že jsme na tom fakt dobře. To už je ale otázka osobního vkusu. Stejně skvěle je na tom tedy i Slovensko!!
A co očekávání čtenářů foodblogů, pro co si tam chodí?
Najít inspiraci, uvařit, pokochat se, zasmát se. Najít tam pohodu a chill.
Jaké trendy podle vás právě hýbou českou food scénou a je třeba je postihnout i na blozích?
Dnešní doba je tak odvážná a přeje odvážným lidem, že si myslím, že není jeden zajetý trend, jako byla dřív třeba „molekulární kuchyně“. Myslím, že všichni cítíme obrovský návrat kuchyně české. Lokálnost a sezónnost už jsou dneska taky vlastně samozřejmostí.
Vstupuje do foodblogování umělá inteligence?
Ha! No podívejte se sami a uvidíte, že vstupuje. Nebo s ní blogeři spíš tak laškují, bych řekla. Texty, recepty, obrázky… Tohle všechno umí a někteří blogeři ji používají otevřeně. Proč ne – jsou to nové možnosti naší společnosti.
Děkujeme.
