Vánoční cukroví z dob socialismu, to je příběh o skromnosti, ale přesto kouzelné atmosféře, která se v československých domácnostech rodila z mála surovin, spousty času a velké dávky kreativity. Je to vzpomínka na úsporné, ale přesto důvtipné pečení, na nostalgii po dětství a na specifickou atmosféru Vánoc z let (ne)dávno minulých.
Retro či historické recepty dnes lákají nejen milovníky tradic, ale i ty, kteří hledají jednoduché a ověřené postupy z minulosti. Vánoční cukroví v retro stylu se vrací do popředí zájmu díky své autentičnosti, snadné přípravě a jedinečné chuti, kterou moderní dezerty jen těžko napodobí, byť vynikají zase v jiných ohledech. Tyto klasické recepty se tak stávají cenným odkazem, který propojuje generace a udržuje kouzlo starých Vánoc živé.
Kouzlení z nedostatku: Jak se peklo dřív
Vánoční pečení tehdy nebylo jen kuchařským rituálem, ale spíše několikaměsíčním (a někdy i celoročním) projektem, který začínal sháněním surovin dávno před adventem. Máslo či kakao, ořechy nebo kvalitní čokoláda nebyly každodenní samozřejmostí.
- Zajímavost: Dnes se například místo kakaa používá karob, který se hodí všude tam, kam byste dali kakao. Podle webu strednicechy.rozhlas.cz se karob místo kakaa používal i v historii, byl totiž levnější. Podobně se místo ořechů dávaly třeba ovesné vločky, místo másla margarín či sádlo.
Zatímco dnes zapneme kuchyňského robota a za chvíli je hotovo, tehdy se těsto poctivě hnětlo velkou vařečkou a sníh z bílků se šlehal ručně. Pečení se stávalo společenskou událostí. U jednoho stolu se často sešlo několik generací – děti vykrajovaly, babičky hlídaly troubu a maminky počítaly plechy, aby bylo na svátky aspoň „pár“ druhů. Množství cukroví bylo otázkou prestiže i rodinné radosti.
Retro klasika a cukroví z toho, co dům dal
Základ tvořily druhy, které známe dodnes: vanilkové rohlíčky, linecké slepované džemem, medové perníčky a pracny z kořeněného těsta. Každá rodina měla svůj recept, často předávaný jen ústně, a drobné rozdíly – více ořechů, jiné koření či jiný poměr tuku – byly součástí rodinného tajemství.
Kromě nich ale nesmělo chybět typické retro cukroví, které vznikalo z toho, co bylo zrovna po ruce: strojkové cukroví, nepečené kuličky z piškotů a rumu obalované v kokosu nebo domácí „čokoláda“ litá do formiček ve tvaru kapříků. Důležitou roli v cukroví hrála také domácí marmeláda, kterou hospodyňky zavařovaly už v létě s vidinou, že v zimě s ní budou slepovat linecké a další kousky. Není divu, že mnoho rodin dodnes peče podle babiččiných receptů, i když už dávno není nutné šetřit každým kouskem másla.
Atmosféra skromnosti a kreativity
Vánoce za socialismu propojovaly materiální skromnost s obrovskou vynalézavostí. Když chyběly ingredience nebo formičky, nastoupila fantazie. A to nejen v pečení. Stromeček zdobily barevné i bílé papírové řetězy, skleněné baňky a jen pár čokoládových figurek, někdy doplněné o ozdoby z alobalu či ze slámy. Přesto byla pro mnohé atmosféra intenzivnější než dnes.
Stejně jako v současnosti se peklo „na zakousnutí ke kávě“ i „pro návštěvy“, jen se mnohem méně plýtvalo. Odřezky těsta se zpracovaly do posledního drobečku a nic se nevyhazovalo. I když bylo druhů cukroví méně, radost z plné krabice od bot vyložené pečicím papírem byla nepopsatelná.
Inspirace pro dnešní Vánoce
Retro cukroví dnes neoslovuje jen milovníky nostalgie a vzpomínek, ale i ty, kteří chtějí péct úsporněji, udržitelněji a s větším důrazem na rodinné rituály. Hodnota těchto receptů nespočívá jen v chuti, ale i v principu: využít dostupné suroviny, nebát se jednoduchosti a přizvat do kuchyně celou rodinu.
I dnes si tak můžeme poskládat „babičkovské“ Vánoce. Stačí upéct klasické rohlíčky a pracny, přidat pár druhů nepečeného cukroví a ozdobit stromeček tak, jak si pamatujeme z dětství.
