Ceny obědů v českých restauracích v posledních letech citelně vzrostly, což mění nejen to, kolik za jídlo platíme, ale i naše stravovací zvyky. Mění se preference strávníků, ale i podoba firemních benefitů v čele se stravenkami.
Obědy zdražují, nůžky mezi regiony se rozevírají
Průměrná cena poledního menu na konci roku 2024 atakovala hranici 192 korun a v roce 2025 se pohybuje v širokém rozmezí podle regionu. Zatímco ve Zlíně se najíte za 175 korun, v Praze zaplatíte i přes 223 korun. Ostatní velká města jako Olomouc (182 Kč) nebo Brno (210 Kč) se pohybují mezi těmito extrémy. Ačkoliv největší skok v cenách proběhl mezi lety 2021 a 2022, zdražování nadále pokračuje, byť pomalejším tempem.
Většina zaměstnanců by si přitom přála utrácet za oběd ideálně do 160 korun, což je ale v dnešní době stále méně reálné. Velké rozdíly mezi městy znamenají, že zatímco v Olomouci si lidé doplácejí v průměru 46 korun, v Praze to může být i dvojnásobek. Rozdíly tak začínají ovlivňovat i každodenní rozpočet a stravovací návyky lidí napříč republikou.
Stravenky se snaží držet krok, ale ne vždy to stačí
Pro rok 2025 se daňově optimální hodnota stravenky zvýšila na 225 korun, což je o 11 korun více než loni. Jenže především v dražších městech tato částka stejně nestačí na pokrytí celého menu. I když firmy mohou uplatnit vyšší daňový náklad, zaměstnanci si stále častěji musí doplácet z vlastní kapsy.
Společnosti se proto snaží reagovat úpravou výše příspěvků nebo přechodem na digitální stravenkové karty. Ty umožňují flexibilnější platby a lepší přehled o výdajích. I přesto však mnoho lidí pociťuje, že reálná hodnota benefitů klesá a stravenky už zdaleka nejsou tak skvělým benefitem.
Krabičky s domácím jídlem jsou opět v kurzu
Rostoucí ceny v restauracích nutí stále více lidí šetřit. Pravidelně na oběd mimo domov chodí o čtvrtinu méně lidí než dříve a téměř 57 % zaměstnanců si raději nosí jídlo z domova. Ti, kteří si oběd v restauraci dopřejí, často volí úspornější variantu – hlavní jídlo bez polévky či nápoje.
Tento trend šetření na obědech se může projevit i na kvalitě stravy a zdraví. Mnozí lidé sahají po levnějších a méně výživných potravinách, což může mít dlouhodobě negativní dopad. Na druhou stranu roste zájem o krabičkové vaření a meal prep (tedy příprava jídla předem), které umožňují kontrolovat kvalitu i cenu jídla.
Evropa řeší podobný problém
Česko není v této situaci výjimkou. Podobný trend zdražování a úprav benefitů sledujeme i ve Francii, Itálii nebo Španělsku. Také tam se zvyšují ceny obědů a roste tlak na zaměstnavatele, aby nabízeli vyšší příspěvky na stravování.
Digitální stravenkové karty a daňově zvýhodněné benefity se v Evropě stávají standardem. Státy i firmy se snaží vyvažovat rostoucí životní náklady a zároveň zachovat motivaci zaměstnanců. Celkově lze říci, že evropský trend směřuje k modernizaci benefitů a větší flexibilitě.
Co nás čeká v blízké budoucnosti?
Zdá se, že éra levných poledních menu je definitivně pryč. Odborníci očekávají mírný růst cen nebo stagnaci na současné vysoké úrovni. To znamená, že trend domácího vaření a skromnějších obědů bude pravděpodobně pokračovat.
Pro zaměstnavatele to znamená nutnost přizpůsobit výši benefitů a hledat nové způsoby, jak motivovat a udržet své lidi. Digitální stravenkové karty a flexibilní příspěvky se budou rozšiřovat, protože odpovídají měnícím se potřebám zaměstnanců. Oběd tak zůstává nejen otázkou chuti, ale i společenského a ekonomického tématu.
Zdroj: Edenred.cz, Edenred.cz, Publico.cz, Novinky.cz, CNN Prima News
