V českých pohádkách si často pamatujeme tváře hrdinů, kouzelné bytosti nebo zásadní zvraty. Méně si ale uvědomujeme, že významnou roli hraje i to, co se objevuje na stolech, v miskách a hrncích. Právě skrze jídlo se v pohádkovém světě vyprávějí emoce, vznikají vztahy i hodnoty mnohem zásadněji, než by dokázala slova.
České pohádky mají jedinečný cit pro detail. Nepracují jen s dějem, ale i s drobnými obrazy, které se divákovi nenápadně vryjí do paměti. Vizuální jednoduchost se tu potkává s hlubokým významem a zdánlivě obyčejné věci získávají symbolickou sílu. Díky tomu působí pohádky srozumitelně pro děti a zároveň dramaticky pro dospělé, kteří v nich dokážou rozpoznat vrstvy všedních zkušeností i skrytých významů.
Jídlo jako symbol společenského postavení
Zatímco na jedné straně bývá prostá dívka nebo mladý pastýř, kteří vaří i jedí jednoduchá jídla připravená na ohni, v královských síních se chystají hostiny, jež překypují a někdy až dráždí okázalou hojností. Nejen tento kontrast je pro české pohádky typický.
Jídlo tu neplní jen estetickou roli – jasně ukazuje hranici mezi chudobou a přepychem. U skromného stolu vzniká odhodlání, ukazuje se laskavost a své místo má čest. U bohatého stolu se spřádají intriky, bují závist a rodí se touha po moci. A právě rozdíl mezi těmito dvěma světy bývá místem, kde vznikají nejkrásnější pohádkové příběhy.
Jídlo jako odměna i trest
Hostiny a slavnostně prostřené stoly nejsou v pohádkách jen pozadím. Jsou vyvrcholením příběhu, oslavou dobra a někdy i způsobem, jak se vymezit vůči zlu. Po porážce nepřítele, například draka, se konají oslavy, velkolepá svatba a radovánky.
Zatímco hrdina se na konci pohádky dočká slavnostní tabule, u níž sedí po boku vysněné partnerky, záporné postavy často končí bez jediného sousta. Jídlo je tedy metaforou spravedlnosti.
Jídlo jako znak domova a bezpečí
Možná nejsilnější roli má jídlo v pohádkách tam, kde se stává připomínkou domova. Hrdinové se často ocitají v neznámých krajích, ale vzpomínka na vůni domácí polévky, makové buchty nebo chléb zabalený od maminky na cestu jim připomíná, kdo opravdu jsou. Tento motiv se objevuje v mnoha adaptacích folklorních příběhů, kde právě návrat ke stolu, ke kamnům a k obyčejnému jídlu symbolizuje návrat k lásce a jistotě.
A teď už nezbývá nic jiného, než se pustit do našeho kvízu.
Zdroje: Apetit
