Školní jídelny jsou fenomén a umí vzbudit řádné emoce. Když je oblíbené jídlo, dětem září oči, když je hrachová kaše, úsměv pohasne. Rodiče zase sledují, zda se nabídka přibližuje zdravému stravování, protože mají v živé paměti UHO. A my máme velkou radost z ještě větší novinky. Dějí se změny a rozhodně k lepšímu!
Na školní jídelnu má každý nějakou vzpomínku. Někdo vypráví, jak se snažil přelstít paní učitelku, která měla zrovna dozor, aby nemusel jíst neoblíbenou polévku. Jiní vzpomínají na dokonalé buchtičky se šodó, ke kterým v jídelníčku neodmyslitelně patřila gulášová polévka. O čem vypráví dnešní děti? Skladba jídelníčku se hodně mění, modernizuje, děti nejsou k ničemu nuceny, navíc si mohou vybrat často ze dvou a více pokrmů a dostatečně předem. A také už v ruce nežmoulají lísteček, ale mají čip (který je často bezpečně uložen v šuplíku psacího stolu, ale to je jiná historka).
Během více než 70leté historie prošlo školní stravování velkou proměnou a stále se dějí i změny nové. Co se chystá nyní?
Školní jídelny a jejich historie
Školní jídelny oslavily vloni 70 let, první začaly totiž vznikat po konci druhé světové války, kdy řada dětí trpěla podvýživou. Ještě víc se rozšířily v 50. letech, kdy začala stoupat zaměstnanost žen a maminky už nemohly čekat doma s teplým obědem.
- Zásadní průlom v tom, aby školní jídelny byly více jednotné a měly nějakou „štábní kulturu“, nastal ve školním roce 1953/1954. Světlo světa spatřila první vyhláška o školním stravování, které bylo začleněno pod ministerstvo školství – řešila ekonomickou stránku. O deset let později pak vyšla směrnice, která se zabývala i výživovými pravidly a vedoucí jídelen museli dodržovat schválené receptury pokrmů.
- Jídelny bojovaly s problematickým zásobováním, nebylo nezvyklé používat polotovary, děti byly nuceny dojídat. To vše se naštěstí mění a k lepšímu: jídelníčky jsou pestré a vyvážené, i když se samozřejmě dají najít mouchy.
„Školní jídelny v současné době vaří podle vyhlášky staré více než 30 let. Státní zdravotní ústav proto pod záštitou ministra zdravotnictví Vlastimila Válka sestavil odbornou skupinu, která v rámci projektu Máme to na talíři pracuje na systémových změnách školního stravování. Jedním z prvních kroků je aktualizace Spotřebního koše, na jehož základě školní jídelny volí potraviny, ze kterých vaří. Strava je ale jen jedním z pilířů, na kterých školní stravování stojí a každý z nich si zaslouží pozornost,“ píše se na webu projektu Máme to na talíři.
Problém je i plýtvání s jídlem, na který dlouhodobě upozorňuje třeba organizace Zachraň jídlo. Podle jejího šetření z celkového množství odpadu, které ve školních jídelnách vzniká, zůstává skoro polovina na talířích žáků – 48 %. Dále 43 % tvoří nevydané pokrmy a 9 % jsou zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky od vajec, kosti apod. „Za plýtvání ve výdeji může kombinace více faktorů od nevyzvednutých obědů přes zapomenuté odhlášky až po to, že dětem některá jídla jednoduše nechutnají nebo by si raději daly menší porci,“ uvádí Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo. Leccos z toho by se mohlo změnit i díky nové vyhlášce.
4 pilíře moderní školní jídelny
Podle Máme to na talíři jsou 4 základní pilíře, které je třeba zohlednit v rámci prováděných změn.
- Zákazník: Tedy žáci a studenti, jejich rodiče či jiní zákonní zástupci, ale i pedagogové nebo senioři, kteří se stravují ve školních jídelnách. Ti všichni mají nárok na chutné a nutričně vyvážené jídlo, které je připraveno z kvalitních surovin, na které přispívají.
- Personál: Základem úspěchu v kuchyni je vzdělaný a motivovaný personál, který je v práci spokojený, ovládá své řemeslo a váží si ho. A stejně jako žádná jiná profese se neobejde bez praktického a teoretického vzdělávání. Ale stejně tak je důležité i lepší platové ohodnocení navázané na zodpovědný přístup a kvalitu odváděné práce.
- Vybavení: Varna by měla respektovat ergonomii a kapacitu jídelny i logické rozmístění pracovních zón, přístrojová technika by měla zjednodušit a zefektivnit organizaci práce a umožnit bezpečně zpracovávat a uchovávat potraviny. Zákazník ocení atraktivní prostředí jídelny o to více, pokud se na jeho vzhledu a fungování může podílet.
- Finance: Od roku 2011 nebyl změněn ve vyhlášce finanční limit pro nákup potravin, přestože cena potravin roste. Vynakládané finanční prostředky zřizovatelů na přístrojové vybavení nejsou vždy efektivní. Platové ohodnocení je podprůměrné a zaměstnanci nejsou dostatečně motivování se vzdělávat a vykonávat tak práci lépe.
Hlavní změny ve školním stravování
A již je jasné, jaké změny proběhnou: Novela vyhlášky, kterou připravilo MŠMT ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Státním zdravotním ústavem, aktualizuje pravidla tak, aby lépe odpovídala moderním výživovým doporučením. Změny se budou zavádět postupně a školy mají na úpravy čas do září 2026. „Cílem nové vyhlášky je, aby děti ve školách jedly chutně, zdravě a v souladu s aktuálními poznatky o výživě. Každý den školními jídelnami projdou téměř dva miliony dětí. To je obrovská příležitost, jak jim pomoci vytvořit zdravý vztah k jídlu i ke svému zdraví,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.
- Méně soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin.
- Více čerstvé zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků.
- Flexibilita ve skladbě jídelníčku: důraz na kvalitu, ne na striktní tabulky.
- Možnost donášky vlastního jídla za jasně definovaných podmínek. Cílem je, aby děti, které nemohou odebírat stravu ze školní jídelny (např. ze zdravotních důvodů), nebyly vyčleňovány z kolektivu během oběda.
Zdroje: Apetit, Toprecepty.cz, Msmt.gov.cz, Mzd.gov.cz, Mametonataliri.cz
