Silně aromatický a všestranný libeček patří k bylinkám, které dokážou posunout chuť pokrmu na zcela novou úroveň – a stačí ho jen špetka. V kuchyni se uplatní od vývaru přes pečivo až po sekanou, a navíc můžete použít opravdu celou rostlinu. Poradíme vám, jak ho správně pěstovat, kdy sklízet, jak jeho výraznou chuť uchovat co nejdéle a jak ho využít na maximum.
Libeček lékařský (Levisticum officinale) je aromatická trvalka, kterou v české kuchyni dobře známe jako voňavé koření do polévek. Pro jeho intenzivní aroma připomínající celer se mu přezdívá zelené maggi.
Jak vypadá libeček?
Libeček může dorůst do výšky až 200 cm. Má tlustý rozvětvený oddenek, měkké listy a dlouhé kořeny. Libeček kvete od července do srpna. Je silně aromatický, voní po celeru, a proto se využívá zejména do polévek a omáček.
Kdy sázet libeček a jak ho pěstovat?
Libeček je mrazuvzdorná trvalka, která zvládá i naše podnebné podmínky. Na pěstování je nenáročný, přesto je dobré vědět, na co si dát pozor.
- Stanoviště: Libečku vyhovuje světlé místo, ale daří se mu i v polostínu. Je to mohutná rostlina, proto preferuje záhon, ale zvládne růst i na balkoně a parapetu – v nádobách ovšem dorůstá do výšky maximálně 50 cm a téměř nikdy nekvete. Jednou ročně je nutné libeček přesadit do většího květináče.
- Půda: Libeček preferuje výživnou, vápenatou, kyprou a vlhkou půdu.
- Zálivka: Ačkoli libeček potřebuje vlhkou půdu, dejte pozor na přemokření, rostlina pak strádá a mohly by jí začít uhnívat kořeny.
- Výsadba: Semínka se vysévají v březnu až dubnu do zahradního substrátu. Květináč je nutné zakrýt fólií, která zajistí stálou vlhkost, a umístit ho na slunečné a teplé místo. Do záhonu lze semínka vysévat od března do června.
- Škůdci: Pokud chcete omezit možné napadení nemocemi či škůdci, nikdy nesaďte a nevysévejte libeček na místo, kde v předešlém roce rostla mrkev a petržel. Také se nedoporučuje umístit libeček tam, kde loni rostl kopr, celer, koriandr, kmín či pastinák.
Jak se libeček množí, rozrůstá a jak ho zazimovat?
Libeček se množí semínky, která můžete zasadit do nádoby i do záhonu. Po výsevu mohou semínka klíčit i déle než měsíc.
Libeček se může množit také dělením trsů – starší rostlina se rozroste a rozdělí se na několik částí. Nové části opatrně vyjměte z půdy a ihned je vysaďte na nové stanoviště.
V našich podmínkách libeček většinou bez problémů přezimuje, je však vhodné se o něj na podzim postarat. Po prvních mrazech stonky libečku zaschnou, doporučuje se je odstřihnout. Díky tomu bude rostlina příští rok košatější.
Kdy a jak sklízet libeček?
Nať libečku lékařského je vhodné sklízet předtím, než rostlina vykvete.
- Sklizeň probíhá od dubna do září.
- Chcete-li mít co největší množství listů, pak se doporučuje těsně před rozkvětem odstranit květenství.
- Nať libečku stříhejte pravidelně, rostlina tak bude košatější.
Jak sušit a skladovat libeček?
Pokud chcete, aby listy byly opravdu silně aromatické, pak je sklízejte před rozkvětem.
- Listy libečku schnou dobře – stačí, když je v jedné vrstvě rozložíte na suchém, stinném a dobře větraném místě. Můžete je také uvázat do svazečků a zavěsit v prostoru. Pokud budete k sušení využívat troubu nebo sušičku, zajistěte, aby teplota nepřesáhla 40 °C. Troubu nechejte pootevřenou, aby mohla unikat případná pára.
- Sušený libeček skladujte na suchém místě v tmavých, dobře uzavřených nádobách.
- Listy a oddenky libečku můžete zamrazit.
- Libeček lze naložit do octa či oleje – bylinkové octy i oleje s libečkem mají příjemné aroma a široké využití.
- Pokud chcete libeček skladovat kratší dobu, dejte ho do nádoby s vodou, aby vám neuvadl.
Jaké má libeček účinky a na co je dobrý?
Podle webů brno.rozhlas.cz a osej.cz může mít libeček lékařský i některé prospěšné účinky.
- V lidovém léčitelství se využívá do čajových směsí, může totiž působit močopudně, odstraňovat plynatost a zlepšovat trávení.
- Libeček také může mít antibakteriální, antioxidační, protizánětlivé a protirevmatické účinky.
- Libečku se přisuzují také uklidňující a protistresové účinky.
- Listy i oddenky se přidávají do koupelí a mohou působit proti kožním onemocněním.
Jak využít libeček v kuchyni?
Libeček má výrazné aroma připomínající celer, na dochucení pokrmů tedy stačí poměrně malé množství. V gastronomii lze využít všechny části včetně kořene.
- Nejčastěji se používají listy, které se přidávají především do polévek a omáček, ale využijete je i do salátů a také při pečení. Listy se výborně hodí do masových a zeleninových vývarů i polévek (například do bramboračky nebo čočkové), do omáček k masu (například do rajské či houbové), do různých marinád i nádivek. Můžete jimi dochutit rýži, brambory, maso i ryby.
- Plody se přidávají do nakládané zeleniny a do některých druhů pečiva.
- Oddenky můžete kandovat.
- Kořen má hlavní využití v lidovém léčitelství, ale také se využívá k přípravě polévkového koření. Tato kořenicí směs se přidává nejen do polévek, ale i do omáček apod.
- Libeček výborně vyniká v luštěninách – skvěle ladí například s fazolemi, čočkou i hrachem.
- Lahodná je kombinace libečku a vajec – zkuste ho zamíchat například do omelet či míchaných vajíček.
- Libeček výborně dochutí mletá masa, přidejte ho do karbanátků nebo sekané.
- Skvěle se hodí libeček také do pečených brambor i bramborové kaše.
- V kuchyni velmi dobře využijete libečkový olej, dochutí polévky, maso, saláty či marinády, a dokonce i pečenou zeleninu.
- Široké využití má také libečkový ocet. Zkuste ho přidat do marinád, salátů, případně jím dochuťte pokrmy.
Libeček patří mezi ty bylinky, které si díky své nezaměnitelné chuti a vůni snadno najdou místo v každé kuchyni i na každé zahradě. Jeho pěstování nevyžaduje zvláštní péči, přesto se vám za trochu pozornosti odmění bohatou úrodou a širokým využitím.
Zdroj informací: Apetit, brno.rozhlas, osej
KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Libeček lékařský, s. 134.
JIRÁSEK, Václav; STARÝ, František. Kapesní atlas léčivých rostlin. Ilustrace František Severa. 1. vyd. Praha: SPN, 1986.
