Sýrům propadly národy napříč Evropou a vlastně i celým světem. Ať už jde o zapomenuté klášterní klenoty, rodinné speciality, nebo delikatesy s chráněným označením původu, sýry se silným příběhem a charakterem se stávají velkým tématem nejen na českých stolech. Které sýry patří k tomu nejzajímavějšímu, co Evropa nabízí? Proč si zaslouží naši pozornost a jaké trendy hýbou sýrařstvím dnes?
Sýry s duší: Víc než jen jídlo
Bitto Storico z italských Alp, francouzský Mimolette nebo ikonický Roquefort s modrou plísní nejsou jen potraviny, ale příběhy regionů a tradic, které je zrodily. Každý z nich vzniká pod pečlivým dohledem generací sýrařů a charakter každého sýra – ať už výrazná slanost, ostrá plíseň, nebo sytá barva – odráží klima, krmivo zvířat a místní mikroorganismy. Například Mimolette získává svou oranžovou barvu díky přírodnímu barvivu annatto, zatímco Bitto Storico je ceněn jako kulturní poklad pro svou chuť i historii.
Pět nejunikátnějších sýrů s bohatou historií
- Roquefort (Francie) – legendární modrý sýr z ovčího mléka, zrál v jeskyních Combalou již od 11. století. Jeho charakteristická chuť i plíseň Penicillium roqueforti jsou světovým symbolem sýrařského umění.
- Parmigiano Reggiano (Itálie) – nazývaný „král sýrů“, vzniká podle přísných pravidel už více než 800 let. Každé kolo zraje minimálně 12 měsíců a má chráněné označení původu.
- Stilton (Anglie) – známý jako „modrý poklad Británie“, má původ v 18. století a vyznačuje se jemně pikantní chutí a drobivou strukturou.
- Gruyère (Švýcarsko) – sýr z alpského regionu Gruyères je symbolem švýcarské preciznosti a mléčné tradice. Používá se i v klasickém fondue a má hlubokou, oříškovou chuť.
- Bitto Storico (Itálie) – patří k nejdéle zrajícím sýrům na světě, někdy i více než 10 let. Jeho výroba je omezená a propojená s původními pasteveckými komunitami v Lombardii.
Inspiraci najdeme i blíže k domovu. Bryndza Podhalańska, ovčí zázrak z polského Podhalí, svým aroma horských pastvin a krémovitou konzistencí dokazuje sílu místních surovin. Podobně slovenský Tekovský salámový syr s lehce kouřovou chutí symbolizuje regionální poctivost a nese evropské chráněné označení.
V českém sýrařství září především Olomoucké tvarůžky, specialita s historií sahající až do středověku. Moderní výroba dnes spojuje chuťové tradice s přísnými hygienickými standardy a pečlivým procesem zrání.
Návrat ke kořenům aneb Proč milujeme tradiční sýry
Evropa si své sýry střeží jako kulturní dědictví. Od polského Seru Korycińského, vyráběného podle dobových vzorů, až po český Romadur se specifickým aroma, které vzniká díky zrání ve sklepích s řízenou teplotou a omýváním slaným roztokem. Tyto pomalé a poctivé technologie přitahují novou generaci lidí, kteří hledají autenticitu a regionální příběh.
Co tedy spojuje aromatickou bryndzu z Podhalí, ostrý roquefort a české tvarůžky? Je to vášeň sýrařů, respekt k tradici a otisk krajiny, ze které pocházejí. I obyčejný sendvič se díky nim může stát cestou napříč staletími a kulturami. Evropské sýry dokazují, že nejlepší chuť vzniká z poctivé práce, úcty a lásky k místu.
Zdroj: Apetitonline, National Library of Medicine, Cheese Professor, CheesePlace, nyscheesemakers.com
