Staly se běžnou součástí našich jídelníčků, přesto se o nich mluví jako o jedné z největších hrozeb pro naše zdraví. Řeč je o ultrazpracovaných potravinách. Zatímco některé výzkumy bijí na poplach a varují před jejich dopady na celé tělo, jiné poukazují na to, že házet všechny do jednoho pytle nemusí být spravedlivé. Kde je tedy pravda?
Co jsou ultrazpracované potraviny? Jednoduše řečeno, jde o výrobky, které prošly složitým průmyslovým zpracováním. Patří sem sladké limonády, instantní polévky, balené sušenky, mražené pizzy, ale i ochucené jogurty nebo trvanlivé pečivo. Jejich cílem je být co nejchutnější, trvanlivé a snadno dostupné. Tento komfort si však často vybírá svou daň na našem zdraví. A není divu! Podle informací The Guardian v USA tvoří až 60 % kalorického příjmu dospělých, u dětí dokonce téměř 70 %. V Evropě je situace o něco lepší, ale i zde se podíl pohybuje kolem 27 % denní energie.
Největší zdravotní strašáci
Vědecké studie se shodují, že pravidelná konzumace těchto potravin je spojena s celou řadou zdravotních problémů. Mezi ty nejčastější podle webu nzip.cz patří obezita, cukrovka 2. typu, srdeční choroby, a dokonce i některé druhy rakoviny. Nejde ale jen o fyzické zdraví – výzkumy ukazují i na souvislost s depresemi a poruchami spánku. Některé studie dokonce naznačují, že mohou urychlovat biologické stárnutí, podporovat chronické záněty v těle a ničit rovnováhu střevních bakterií.
Proč jsou tak rizikové? Není to jen o cukru a soli
Problém nespočívá jen ve vysokém obsahu cukru, soli a nezdravých tuků. Do těchto výrobků se přidává koktejl aditiv, jako jsou umělá sladidla, barviva či emulgátory. Dalším skrytým nebezpečím jsou chemikálie, které se do jídla mohou dostat z výrobních strojů nebo obalů, proto je vhodnější používat potraviny čerstvé, například od farmářů, řezníků, z trhů. Řeč je o bisfenolech, ftalátech nebo takzvaných věčných chemikáliích, které jsou spojovány s vyšším rizikem rakoviny.
- Pozor! Vyhněte se ohřívání jídla v plastu – při vyšších teplotách se mohou uvolnit a dostat do jídla.
Ne všechny ultrazpracované potraviny jsou stejné
Bylo by však chybou házet všechny ultrazpracované výrobky do jednoho pytle. Výzkumy ukazují, že rozdíly mohou být značné. Například kvalitní rostlinné proteinové nápoje, fermentované sójové výrobky, jogurty obohacené o vlákninu nebo některé druhy instantních ovesných kaší mohou v určitých případech pomoci. U účastníků některých studií vedla konzumace takových potravin k nižšímu příjmu kalorií a delšímu pocitu sytosti.
Jak z toho ven? Klíčem je rovnováha a informovanost
Odborníci se shodují, že řešením není panika, ale rozumný přístup. Základem by mělo být omezení nejproblematičtějších ultrazpracovaných potravin a naopak upřednostnění čerstvých, tedy co nejméně zpracovaných potravin. Klíčová je také takzvaná výživová gramotnost – tedy schopnost číst etikety a rozumět tomu, co vlastně jíme.
- Pozor! Ultrazpracované potraviny by neměly tvořit více než 20 % složení našeho jídelníčku a měly by sloužit jen jako nouzové řešení, pokud opravdu nestíháme.
Co tedy u potravin sledovat?
- Délku složení – do určité míry platí, že čím méně surovin na obalu, tím lépe.
- Obsah soli a cukru – vysoké množství samozřejmě škodí zdraví.
- Obsah bílkovin – pokud vůbec nějaké výrobek obsahuje, je dobré se podívat, jakého jsou původu.
- Vysoký obsah aditiv – jde o tzv. éčka, která zvyšují trvanlivost, mění chuťový profil apod.
Ultrazpracované potraviny jsou dnes všudypřítomné, ale jejich nadměrná konzumace představuje vážné zdravotní riziko. I když některé mohou být méně škodlivé, hlavní strategií pro zdravější životní styl zůstává jídelníček postavený na skutečných potravinách. Vědomý výběr toho, co si dáváme na talíř, je tím nejlepším, co pro své tělo můžeme udělat.
Zdroj: nzip.cz, thelancet, theguardian, Epoch Times, ČT24
