Vzpomínáte na ten moment, když jste otevřeli sáček šumivého prášku, nasypali ho do sklenice s vodou a čekali? Ozvalo se zapraskání, šumění a voda se začala plnit bublinkami. Právě takovou alchymií byla například Šuměnka nebo Vitacit: jednoduché práškové nápoje, které v sobě spojovaly chemii, nostalgii a přímou radost z perlení. Dnes už mnozí z nás zapomněli, že nápoj, který v časech socialismu stál pár haléřů, má kořeny sahající hlouběji – a že jeho jednoduchá magie může znovu zazářit i v moderní kuchyni.
Šuměnky (nebo familiárně „šumáky“) byly práškové směsi, které po nasypání do vody samy vyvolaly šumivé perlení. Zní to prostě, ale za tímto nostalgickým nápojem se skrývá historie, chemie i pár triků, které možná neznáte. Podívejte se s námi na historii šumáků i jejich vývoj a zavzpomínejte na své dětství.
Šuměnky v historii: Od prvorepublikových limonád
Historie Šuměnek sahá až do 19. století, původně byly k dostání pod názvem Brausepulver. U nás je začalo vyrábět více firem už během tzv. první republiky, ale oblibu neztratily ani za protektorátu. Díky tisku se dokonce těšily velké propagaci. Nejznámější byly asi Ex-šuměnky pocházející z pražské továrny Františka Lhotského. Později výrobu Šuměnek převzal závod LIPO Liberec, který tehdy spadal pod státní podnik Čokoládovny.
Malý chemický pokus za lidové ceny
Původní balení obsahovalo dvě čajové lžičky prášku, který se rozpouštěl v půllitru chladné vody. Výsledný nápoj byl perlivý a měl mírně nakyslou chuť. K dostání byly nejprve dvě příchutě – citronová (v bílém sáčku se žlutým nápisem) a pomerančová (v bílém sáčku s červeným nápisem). Lišily se v přidaném barvivu a obalu, ale příchuť byla prakticky totožná.
Obal Šuměnek však nebyl příliš praktický a kvalitní, často totiž navlhl, obsah se slepil, a tak nešuměl. Lidová cena 20 haléřů však tento nedostatek smazala dokonale.
-
Zajímavost: Existoval také šumák v lisované podobě, složení bylo stejné jako u verze v prášku. V balení se nacházely dvě kostičky, které se prodávaly až do 70. let 20. století pod názvem Tiki.
Dnes si můžete Šuměnky koupit za cenu pohybující se kolem 5 Kč a na výběr máte z několika příchutí, kromě tradičního citronu a pomeranče se nabízí také mandarinka, kiwi či malina.
Domácí limonádu jste si tedy vyrobili snadno. Jak je ale možné, že limonáda šuměla? Schopnost, kterou oceňovaly nejen děti, šumáku dodával hydrogenuhličitan sodný, který dnes běžně známe jako jedlou sodu. Kromě ní Šuměnka obsahovala také kyselinu citronovou, cukr a příslušné barvivo. Takže když si budete chtít zavzpomínat, přidejte trochu sody do domácí limonády – a moderní verze oblíbeného nápoje bude na stole, co by zašuměl.
Zdroj: Apetit, Petrov, M.: Retro: Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu, stoplusjednicka
